Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve světě bylo letos zabito 94 novinářů

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Při výkonu povolání přišlo ve světě letos o život 94 novinářů, o 12 více než loni. Uvedla to ve své výroční zprávě Mezinárodní federace novinářů (IFJ). Zvrátil se tak klesající trend z předchozích tří let.

Z celkového počtu zabitých bylo šest žen. Po objednané vraždě a při bombovém útoku nebo střelbě přišlo o život celkem 84 novinářů, kameramanů a techniků. Dalšími zabitými jsou zaměstnanci médií, kteří pracovali jako řidiči, ochranka a další pomocný personál.

Nejvíce novinářů zemřelo v Afghánistánu, celkem 16. Následovaly Mexiko, Jemen, Sýrie a Indie. Největší nebezpečí představují země s ozbrojenými konflikty nebo radikálními extremisty. V Evropě byli zabiti čtyři novináři, ve Francii, Bulharsku, Turecku a na Slovensku.

IFJ upozornila zvláště na vraždu saúdského novináře Džamála Chášukdžího, která podle ní odráží současnou bezpečnostní krizi pro novináře. Kritik saúdskoarabské vlády, který pracoval pro Washington Post, byl zabit v říjnu na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu zvláštním týmem agentů. Prezident IFJ Philippe Leruth v této souvislosti vyzval opět členské státy OSN, aby přijaly Úmluvu o bezpečnosti a ochraně novinářů, kterou IFJ představila v OSN loni v říjnu.

Témata:  lidé novináři noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.