Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve světě bylo letos zabito 94 novinářů

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Při výkonu povolání přišlo ve světě letos o život 94 novinářů, o 12 více než loni. Uvedla to ve své výroční zprávě Mezinárodní federace novinářů (IFJ). Zvrátil se tak klesající trend z předchozích tří let.

Z celkového počtu zabitých bylo šest žen. Po objednané vraždě a při bombovém útoku nebo střelbě přišlo o život celkem 84 novinářů, kameramanů a techniků. Dalšími zabitými jsou zaměstnanci médií, kteří pracovali jako řidiči, ochranka a další pomocný personál.

Nejvíce novinářů zemřelo v Afghánistánu, celkem 16. Následovaly Mexiko, Jemen, Sýrie a Indie. Největší nebezpečí představují země s ozbrojenými konflikty nebo radikálními extremisty. V Evropě byli zabiti čtyři novináři, ve Francii, Bulharsku, Turecku a na Slovensku.

IFJ upozornila zvláště na vraždu saúdského novináře Džamála Chášukdžího, která podle ní odráží současnou bezpečnostní krizi pro novináře. Kritik saúdskoarabské vlády, který pracoval pro Washington Post, byl zabit v říjnu na konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu zvláštním týmem agentů. Prezident IFJ Philippe Leruth v této souvislosti vyzval opět členské státy OSN, aby přijaly Úmluvu o bezpečnosti a ochraně novinářů, kterou IFJ představila v OSN loni v říjnu.

Témata:  lidé novináři noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.