Americký prezident Donald Trump postupně couvá od svého oznámení z minulého měsíce, že USA okamžitě stáhnou své vojáky ze Sýrie, konstatuje Ranj Alaaldin v komentáři pro server The Guardian. Expert na Blízký východ z think tanku Brookings Institution připomíná, že podle Bílého domu má stažení nyní trvat několik měsíců a množství vysokých představitelů Spojených států vydává rozporuplná prohlášení ohledně toho, zda Washington stáhne své vojáky úplně, či si ve východní Sýrii zachová určitou přítomnost.
Špatná zpráva
V neděli Trump posílil uvedený zmatek, když oznámil plán na vytvoření "bezpečné zóny" v Sýrii, která by se měla nacházet v blíže nespecifikované lokalitě u tureckých hranic a pohrozil Ankaře "ekonomickou devastací", pokud by turecká vojska zaútočila na syrské Kurdy, nastiňuje odborník. Zdůrazňuje, že předpokládané stažení amerických jednotek je i tak špatnou zprávou, protože může otevřít cestu k obnově aktivity Islámského státu (IS), džihádistické organizace, která má nadále v Sýrii a Iráku na 30 tisíc bojovníků, nehledě na posílení íránského vlivu v zemi.
"Oba tyto důsledky mohou být urychleny, pokud vypukne konflikt mezi Tureckem a syrskými Kurdy," varuje Alaaldin. Vysvětluje, že Turecko se bojí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG), organizace dominující Syrským demokratickým silám, které bojují po boku Američanů v rámci tažení proti IS.
Lidové obranné jednotky jsou napojené na Kurdskou stranu pracujících (PKK), která bojuje proti tureckému státu přes 40 let, připomíná expert. Dodává, že budoucnost Lidových obranných jednotek na severovýchodě Sýrie, kde organizace vytvořila během občanské války autonomní region, je ostnem v turecko-amerických vztazích, který se poprvé objevil za Obamovy vlády.
Spojeným státům se stále nedaří přijít s udržitelnou, životaschopnou strategií, která by omezila turecké obavy a zároveň udržela Syrské demokratické síly jako hráz proti Asadovu režimu a Íránu i klíčovou bojovou složku ve válce s IS, konstatuje Alaaldin. Domnívá se, že stále není pozdě a potenciální stažení amerických vojsk spolu s široce přítomnými obavami z krvavého konfliktu mezi Tureckem a Lidovými obrannými jednotkami dodává na naléhavosti potřebě nalezení kompromisu Washingtonu s Ankarou ohledně budoucnosti Syrských demokratických sil.
Kompromis není nedosažitelný
"USA, spolu se svými evropskými spojenci (především s Francouzi), by měly tlačit Turecko a Lidové obranné jednotky k těžkým volbám," doporučuje odborník. Vysvětluje, že dlouhodobým přístupem Ankary ke kurdské otázce v Sýrii je návrat k mírovému procesu z roku 2014, jehož cílem bylo ukončit konflikt s PKK, a tento proces lze stále oživit, byť jako poslední možnost.
Turecko si musí uvědomit skutečnost, že zájmy USA a jejich spojenců v Sýrii lze zajistit pouze za pomoci spolehlivých partnerů v oblasti, kteří dokážou realizovat okamžitá řešení v obtížné situaci, nastiňuje Alaaldin. Za tohoto partnera označuje právě Lidové obranné jednotky, které v roce 2014 - krizovém momentě pro mezinárodní společenství - zaplnily bezpečnostní vakuum, což však neznamená, že Washington nemůže organizaci tlačit k většímu sdílení moci s jinými kurdskými a arabskými skupinami a tímto podmínit svou další podporu.
Cílem takového postupu by bylo vytvořit důvěryhodné a legitimní vládní struktury, stejně jako alternativní partnery k Lidovým obranným jednotkám, což by mohlo snížit turecké obavy, naznačuje expert. Dodává však, že alternativy jsou značně omezené, jelikož Turecko postrádá kapacity k potlačení Lidových obranných jednotek na východě Sýrie - PKK se ostatně snaží bez úspěchu porazit dlouhá desetiletí - a pokud by zde rozmístilo své, již tak vytížené vojenské jednotky, bylo by pro něj problém udržet mír v této Kurdy obývané oblasti, přičemž hrozí situace, která by mohla nahrávat vzniku nových džihádistických skupin.
Lidové obranné jednotky by se mohly přimknout k syrskému režimu, pokud budou postaveny před volbu mezi tureckým úderem a jednání s Damaškem, který zahájil proces normalizace svých vztahů s mezinárodním společenstvím, domnívá se Alaaldin. Připomíná, že Lidové obranné jednotky jsou neoddělitelné od bezpečnosti i správy Sýrie a Turecko by přišlo o možnost jakkoliv ovlivňovat situaci v zemi, pokud by vehnalo organizaci do náruče Asadova režimu.
Navzdory zveličovaným tureckým prohlášením ohledně Lidových obranných jednotek Ankara ve skutečnosti již jednala s politickým křídlem organizace, Sjednocenou demokratickou stranou, a jejím vůdcem Salihem Muslimem, konstatuje odborník. Zdůrazňuje, že turecká vláda se zcela nebrání rozhovorům s Lidovými obrannými jednotkami, jelikož v 90. letech zjistila, že ve spolupráci s Washingtonem dokázala navázat lepší vztahy s iráckými Kurdy, čímž získala větší možnost ovlivňovat dění v Iráku.
"Kompromis není nedosažitelný," tvrdí Alaaldin. Poukazuje, že Washington, Ankara i Lidové obranné jednotky prohrají, pokud východ Sýrie ovládne Asad a jeho podporovatelé, což by představovalo také nejhorší scénář pro Syřany a celý region.
Související
26. října 2024 11:34
26. září 2024 20:17
3. září 2024 15:03
30. května 2024 17:03
19. dubna 2024 9:32
9. dubna 2024 13:35