reklama

Zástupci Francie a Austrálie dnes podepsali smlouvu v Canbeře po téměř dvouletém vyjednávání. Jde o vůbec nejdražší podobný projekt v australské historii, a někteří odborníci ho proto kritizují. Austrálie chce posílit svoje námořní kapacity i v souvislosti s narůstající mocí Číny, která si nárokuje sporné oblasti v jihovýchodní Asii.

„Chceme se ujistit, že nebudeme zaostávat v oblasti nejnovějších vojenských plavidel a palebné síly,“ komentoval obchod australský premiér Scott Morrison.

Ve smlouvě se Canberra zavázala zaplatit téměř 31,5 miliard eur výměnou za dodání dvanácti nových útočných ponorek. Společnost Naval Group, jejímž většinovým vlastníkem je francouzský stát, by měla první plavidla dodat po roce 2030.

Nové ponorky by měly vycházet z modelu jaderné třídy Barracuda, pohánět je však budou kombinované elektrické a naftové motory. Obě strany se dohodly, že se budou plavidla vyrábět v nové loděnici v jižní Austrálii.

Společnost Naval Group vyhrála projekt v roce 2016, když porazila japonskou i německou konkurenci. Od samého počátku se však na kontrakt snáší kritika. V roce 2017 poradenská společnost Insight Economics zveřejnila zprávu, která varovala před extrémními riziky, která jsou spojena s podobným „nákupem na zakázku“.

„Zaplatíme příliš mnoho za plavidla, která toho dokáží příliš málo,“ varoval podle stanice Deutsche Welle profesor Hugh White ze Strategického a obranného centra na Australské národní univerzitě. Celý projekt by měl být dokončen po roce 2050. Prozatím se Canberra spoléhá na flotilu šesti ponorek třídy Collins, které jí dodalo Švédsko na přelomu tisíciletí.