Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Člověk je nejhorší tvor na světě? Podle vědců existuje jeden, který je násilnější

Násilí
Násilí
Foto: Pixabay

„Jsou jako zvířata“. Takto jsou často označováni ti lidé, kteří páchají velmi brutální činy. Podle zastánců němých tváří však tento příměr není úplně správný, protože člověk je schopný mnohem větší agrese. Britský antropolog Richarda Wrangham, který se dlouhodobě zabývá sledováním šimpanzů, v rozhovoru pro německý list Der Spiegel vysvětluje, proč na jednu stranu je člověk jeden z nejmírumilovnějších druhů a zároveň jeden z nejvražednějších.

Podle Wranghama je míra agrese u šimpanzů v porovnání s lidmi „enormně veliká“. Např. během prahu dospělosti mužský šimpanz až rituálně útočí na své ženské protějšky, dokud mu každá neukáže znaky podřízenosti. Jen pokud šimpanz dosáhl fyzické dominance nad všemi ženami, může vstoupit do mužské hierarchie a usilovat o vyšší postavení.

Bití žen ale u mužských šimpanzů nekončí ani po tomto rituálu přechodu, ale pokračuje i poté, co je muž zcela dospělý. Žena, která je jím bita nejvíc, se stává matkou jeho dalšího potomstva. 

Antropolog poukazuje na odlišnou míru agrese u šimpanzů a lidí příkladem osmihodinového letadlového letu. Zatímco šimpanzi by se v uzavřeném prostoru zřejmě pozabíjeli, lidé spolu dokáží vydržet v klidu. Dokonce v případě lovců a sběračů z Austrálie, kteří na sociální otřesy reagují velmi špatně, je míra agrese 500 až 1000 menší než u šimpanzů.

Nicméně, násilnosti mezi šimpanzi mají poněkud jiný charakter než ty u lidí. Je spontánní, krátkodobá a zrozená přímo z okamžiku, zatímco lidské násilí bývá chladné, plánované a úmyslné. Nicméně, i šimpanzi jsou schopni vést zcela úmyslnou válku proti cizím kmenům, upozorňuje Wragham.

Podle britského antropologa člověk převzal od šimpanzů svou agresivní část, byl však schopen se „domestikovat“. Wragham tvrdí, že existuje přímá souvztažnost mezi mírumilovností člověka a mírumilovností domácích zvířat. Člověk je jim ve svém chování podobnější než šimpanzům. I on vykazuje jen malou míru přirozené agrese v setkáních tváří tvář.

Tato domestikace je důležitým evolučním faktorem, který vedl k tomu, že člověk je člověkem. Wragham má zvášní teorii, proč evoluce zbavovalo člověka jeho agresivity. Dle něj k tomu zřejmě došlo tak, že se „beta samci“ spojili proti „alfa samci“, jehož agrese je ohrožovala a zabili jej.

Tím paradoxně docházelo k tomu, že v sobě zabíjeli i agresivní pudy. Věděli, že by se totéž muselo stát i jim. Lidé tak museli vyvinout mechanismy k tomu, aby byli schopní fungovat i bez přítomnosti alfa samce. Při domlouvání jeho popravy též museli vyvinout formy komunikaci a rozvinout jazyk, který člověk odlišuje od divokých zvířat. Naopak domácí zvířata jsou schopná mu částečně porozumět.

Témata:  lidé násilí šimpanzi

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 16:58

13. března 2026 19:08

Velikonoce jsou za dveřmi. Kdy mají děti volno a jak budou otevřené obchody?

Letošní Velikonoce klepou na dveře o poznání dříve než v loňském roce, což s sebou přináší i dřívější termín jarního volna pro školáky a dospělé. Zatímco vloni jsme si Velký pátek připomínali až v polovině dubna, v roce 2026 připadá tento významný den již na 3. dubna. Celý sváteční víkend pak uzavře Velikonoční pondělí, které letos oslavíme 6. dubna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Jürgen Habermas

V 96 letech zemřel Jürgen Habermas, jeden z nejvýznamnějšch filozofů současnosti

Svět filozofie a společenských věd zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů naší doby. V sobotu zemřel ve věku 96 let Jürgen Habermas, muž, jehož myšlenky o komunikaci a racionalitě zásadně ovlivnily moderní vnímání společnosti. Podle oznámení jeho nakladatelství Suhrkamp skonal pokojně v bavorském Starnbergu nedaleko Mnichova.