Brusel - NATO zřejmě začíná vážně uvažovat o situaci, kdy by kvůli napadení jednoho jejího členského státu musel být aktivován pátý článek Washingtonské smlouvy.
Ten říká, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny. Důraz na vícenárodní charakter čtyř budoucích praporů, které mají být rozmístěny ve třech pobaltských zemí a v Polsku, je tak podle diplomatů dán snahou dosáhnout toho, aby případný útok vůči těmto silám "rezonoval" v co největším počtu členských zemí NATO.
Aliance chce ani ne za měsíc na summitu ve Varšavě zhodnotit, jak se jí za dva roky od vrcholné schůzky ve Walesu podařilo do praxe uvést tehdy dohodnuté kroky. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg i představitelé klíčových členských zemí zdůrazňují, že o konfrontaci s Ruskem nestojí, ale že NATO zároveň musí být reálným způsobem připraveno k obraně suverenity a územní celistvosti svých členů.
Přes zjevný chlad, který nyní ve vztazích mezi Ruskem a aliancí panuje, se NATO opakovaně pokouší s Moskvou komunikovat. Ještě do varšavského summitu se tak zřejmě sejdou velvyslanci spojeneckých zemí se svým ruským protějškem v rámci Rady NATO-Rusko.
Pátý článek alianční smlouvy byl zatím aktivován jen jednou, a to po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu v září 2001. Aliance se nicméně v zásadě až do ukrajinské krize soustředila především na operace mimo své území, jako byla například mise ISAF v Afghánistánu. A tomu po letech odpovídá také například vybavení mnoha armád.
Ve Walesu proto NATO rozhodlo o postupném posílení vojenských rozpočtů s tím, že určitý podíl peněz má být investován do moderního vybavení. Domluvena také byla podpora těch členů, kteří se cítili chováním Ruska ohroženi. Na 40.000 vojáků byly posíleny síly Rychlé reakce NATO (NRF) a z nich celkem 5000 vojáků, patřících k takzvaným silám velmi vysoké připravenosti (VJTF), má být schopno nasazení v krizové oblasti už v řádu dní.
V květnu si to tisícovka těchto vojáků vyzkoušela, připomněl v pondělí novinářům generální tajemník NATO. Ze Španělska do Polska se spolu se 400 kusy techniky přesunuli za čtyři dny.
Spojené státy mají být podle dostupných dat "páteří" praporu v Lotyšsku, Británie v Estonsku a Němci v Litvě. Základ praporu rozmístěného v Polsku by mohli tvořit kanadští vojáci. Jednotky mají přitom být pod aliančním velením.
Pro síly NATO v Pobaltí může být navíc za určité situace problém silně vyzbrojená ruská Kaliningradská oblast. Moskva tam buduje vyspělý systém protivzdušné obrany, který by teoreticky mohl omezit přesuny jednotek aliance v oblasti.
Témata: NATO (Severoatlantická aliance), Jens Stoltenberg, Rusko
Související
12. března 2024 9:30
11. března 2024 14:02
27. února 2024 14:47
26. února 2024 20:44
22. února 2024 19:32
14. února 2024 8:48
