Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bitevní pole v Paříži: Žluté vesty zapalovaly ohně, policie nasadila vodní děla. Desítky zatčených

Francouzská policie
Francouzská policie
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

V Paříži dnes opět vyšli do ulic stoupenci hnutí takzvaných žlutých vest, kteří protestují proti reformní politice prezidenta Emmanuela Macrona. Někteří z demonstrantů zapalovali ohně a házeli kameny na policisty, ti proti nim zakročili slzným plynem, ohlušujícími granáty a vodními děly. Zadrženo bylo nejméně 220 lidí. Jak uvedlo ministerstvo vnitra, po celé zemi demonstrovalo 27.900 lidí, z toho na 9000 ve francouzské metropoli.

Podle agentury AP se během protestů v plamenech ocitl mimo jiné automobil, motorka a několik barikád. Plameny zasáhly rovněž některé z protestujících, ošetřit je proto museli i záchranáři. Mezi zraněnými byli i novináři.

Dnešní protestní sobota byla již 23. v řadě a policie se připravila na případné nepokoje. V metropoli byly povoleny jenom dvě akce, pokusy zahájit demonstrace jinde v Paříži policie rychle zmařila. Část pařížského metra zůstala uzavřená, platil zákaz pochodovat v okolí prezidentského paláce, po třídě Champs-Elysées i v blízkosti katedrály Notre-Dame, kterou na začátku týdne poškodil požár.

Ve čtvrti Bercy se shromáždilo něco přes tisíc lidí a vydali se k náměstí Republiky. Policisté zastavili asi 200 lidí, kteří směřovali k Elysejskému paláci, zastavena byla i skupina, která chtěla jít ke katedrále Notre-Dame a vyjádřit smutek nad škodami, jež způsobil pondělní požár.

#giletsjaunes #yellowvests #Paris ... gas and fire. pic.twitter.com/k32xjdPusZ

— Jacpoludek (@Jacpoludek) 20. dubna 2019

Zástupci "žlutých vest" vyjádřili lítost nad osudem této významné pařížské stavby, avšak zároveň jim vadí, že se našli dárci miliardy eur na obnovu Notre-Dame, zatímco sociální požadavky hnutí zůstávají nevyslyšeny.

Protesty se konaly i v dalších francouzských městech, v celé zemi bylo připraveno zasáhnout 60.000 policistů. Ministr vnitra Christophe Castaner v pátek prohlásil, že "si vandalové dávají znovu schůzku ve francouzských městech, v Toulouse, Montpellier, Bordeaux a zejména v Paříži". Stejně jako určité sektory hlavního města byla demonstrantům uzavřena také centra Lyonu a Toulouse.

Svědky dění v Paříži jsou i turisté. Z jednoho autobusu natáčeli policejní zásah proti nepovolené demonstraci, jako památku z dovolené. "Natáčejte, podívejte se, jak vypadá svoboda ve Francii," volali na ně demonstranti. Americký pár manželů Harlowových z Kansas City do Paříže přijel jen na pár dní. Američané se nestihli podívat na katedrálu Notre-Dame, která je teď pro turisty uzavřena, a dnes měli kvůli narušené dopravě potíže dostat se do muzeí. "Nemyslím, že se sem ještě někdy vrátíme," řekl Paul Harlow.

Mnoho návštěvníků ale vyjadřuje solidaritu s hnutím žlutých vest. "Nemám zájem se k nim připojit, ale chápu, proč jsou rozzlobeni. Je tu mnoho nespravedlnosti," řekl penzista Antonio Costes, který přijel z předměstí Montreuil, aby zhlédnul škody napáchané na katedrále.

Demonstranty kromě jiného rozladilo, že prezident Emmanuel Macron kvůli požáru odložil plánované vystoupení, v němž měl v pondělí ohlásit nová sociální opatření. Odložil to na příští čtvrtek. Podle žlutých vest prezident zneužil požáru k politickému účelu. Jedna ze skupin, které dnes vyšly do ulic, dokonce prezidenta obvinila, že "Notre-Dame nechal spálit". Návrat k protestům na dnešek ohlásily i některé známé tváře hnutí, které se už na minulých akcích neobjevovaly.

Témata:  demonstrace v Paříži demonstrace ve Francii Francie Emmanuel Macron policie Francie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.