reklama

Madura stále podporuje zejména Rusko, jehož ministr zahraničí Sergej Lavrov má dnes v Moskvě jednat s šéfem venezuelské diplomacie Jorgem Arreazou. V pondělí má Lavrov o situaci ve Venezuele hovořit s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem, a to ve Finsku na okraj jednání Arktické rady.

Guaidó v sobotu připustil, že očekával větší otevřenou podporu armády, a doufal, že Maduro pod tímto tlakem a tlakem masových demonstrací odstoupí z nejvyššího úřadu. V něm je od roku 2013 a v posledních třech letech jeho režim stupňuje tlak na opozici, která koncem roku 2015 vyhrála parlamentní volby. OSN viní Madurův režim z porušování lidských práv a práv opozice i z kolapsu domácí ekonomiky a z humanitární krize.

"Potřebujeme ještě více vojáků a také více funkcionářů režimu, aby nás podpořili v naplňování ústavy a návratu demokracie," prohlásil v sobotu Guaidó. Pětatřicetiletý politik deníku The Washington Post rovněž řekl, že není pro jednostrannou vojenskou intervenci z USA, ale že by zvážil pomoc amerických vojáků po boku venezuelských. Kdyby mu Spojené státy nabídly vojenskou pomoc, předložil by ji v parlamentu, aby ji poslanci zvážili.

Podle Guaidóa je hodně vojáků, kteří chtějí skoncovat s Madurovým režimem, mají ale stále strach. Svou roli hrají i peníze. Podle expertů citovaných deníkem El Nacional, i přes humanitární a ekonomickou krizi a americké sankce armádní velitelé stále dostávají od Madurova režimu dost peněz. U nižších důstojníků hraje roli obava z represí, v posledních letech jich skončily desítky ve vězení. Někteří ale stále věří Madurovi i kvůli historické nevraživosti vůči "imperialistickým" Spojeným státům.

Armádu zřejmě zastrašují i ozbrojené skupiny podporující Madura, z nichž některé mají podporu od kolumbijská gerily ELN. V sobotu byli na severu Venezuely zavražděni čtyři vojáci, včetně jednoho generála, a dva policisté. Motiv činu zatím není jasný, uvedla agentura EFE.

V sobotu pořádala opozice demonstrace u armádních posádek, kde se lidé snažili už poněkolikaté vojáky přesvědčit, aby pomohli opozici přimět Madura k odstoupení. Lidé vojákům předávali i kopii zákona o amnestii, který začátkem roku schválil parlament. Tento zákon zaručuje beztrestnost vojákům, kteří pomohou obnovit v zemi demokracii. Madurova vláda ale parlament neuznává a před dvěma lety ustavila vlastní zákonodárný sbor.

Podle deníku El País dorazily k posádkám v sobotu stovky lidí. Opoziční televize TV Venezuela zveřejnila fotografie a videa, na nichž lidé hovoří s příslušníky ozbrojených sil. Na jednom z nich příslušník národní gardy kopii zákona o amnestii spálil.

Venezuelská armáda má podle deníku El País asi 123.000 členů, z toho 23.000 je národní garda. Pochybnosti panují o počtu milicí, které tvoří civilisté a penzionovaní vojáci. Maduro tvrdí, že jich jsou dva miliony, Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS) je odhaduje asi na 200.000, většina z nich ale zřejmě nemá vojenský výcvik. "Mnozí z nich jsou státní zaměstnanci a většina z nich nikdy nestřílela," řekla deníku El País venezuelská armádní expertka Rocío San Miguelová.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama