reklama

Průzkum, který přinesl mimo jiné deník The Jerusalem Post, ukázal, že v průměru 52% osob ve věku od 18 do 29 let chce migrovat do zahraničí.  V některých zkoumaných zemí je tento podíl mnohem vyšší – jde například o Maroko, kde je toto číslo dokonce 70 procent.

Do průzkumu, na kterém se podíleli také výzkumníci z Princetonské univerzity, se v období od října 2018 do dubna 2019 zapojilo asi 25 000 lidí z 10 zemí a palestinských území.

Mladí lidé jako nejčastější důvod, proč uvažují o migraci, uvádějí nedůvěru v islamistické vlády či fakt, že se stále více identifikují jako „nenáboženské“ osoby. Dalším důvodem jsou pak ekonomické podmínky v domovských zemích.

O odchodu ze své země uvažuje téměř polovina mladých obyvatel Súdánu či Jordánska a třetina Iráčanů. „Číslo samo o sobě je alarmující a má několik složek," vysvětluje Mohammed Masbah, ředitel marockého Institutu pro analýzu politik v Rabatu. „Politicky zde existuje nedostatek důvěry ve vlády, protože lidé věří, že vláda nemůže vyřešit jejich problémy,“ řekl Masbah. „Socioekonomicky je nezaměstnanost mládeže vysoká a lidé se obávají, že to bude ještě horší."

Na druhou stranu se ale podle deníku touha emigrovat v celém regionu nezvýšila. Od roku 2013 se naopak snížila na palestinských územích, v Alžírsku, Súdánu, Jemenu a především v Libanonu. „Touha emigrovat možná ustoupila kvůli vítězství Assadova režimu v Sýrii a zastavení nepřátelských akcí v mnoha částech Sýrie, zejména podél libanonských hranic," domnívá se Abdul-Wahab Kayyali, výzkumný spolupracovník Arabského barometru.

Zároveň se zvyšuje podíl dospělých, kteří se označují jako „bez náboženství“ - v roce 2012 to bylo 8 procent, v roce 2019 už je to 13 procent. Průzkum také zjistil, že došlo k všeobecnému poklesu důvěry v náboženské vůdce - nejstrmější pokles byl zaznamenán v Maroku.

Podle marockého institutu Masbah hraje klíčovou roli vzdělání. „U mladých se mění postoj k náboženským autoritám, protože je tu stále více vzdělaných lidí. Nedá se říci, že by šlo o lidi nenáboženské, ale jsou mnohem kritičtější vůči tradiční náboženské autoritě,“ vysvětlují experti

To se odráží i na názorech mladé arabské generace. Velký průzkum totiž například zjistil, že téměř ve všech sledovaných místech se většina lidí domnívá, že žena může působit jako hlava vlády muslimské země.