NATO bude chtít vytvořit dlouhodobou černomořskou flotilu, tvrdí profesor

Lekce reálpolitiky

Návrh dvou členských států NATO, Rumunska a Turecka, na užší spolupráci v námořní oblasti odmítl bulharský premiér Boiko Borisov. Tvrdí, že černomořský region musí zůstat poklidným a velké společné námořní manévry by pouze popudily Rusko a mohly případně vést i k válce. Celá otázka bude ještě projednávána na nadcházejícím červencovém summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě. Jak tedy bulharské postoje interpretuje Oberg?

"Každý vnímavý člověk by měl říct následující: čím víc se bude NATO tlačit do východní Evropy, tím víc bude Rusko mířit na lidi ve východní Evropě," deklaruje profesor. Aliance podle jeho názoru omezuje bezpečnost obyvatel v jejích členských státech, které dříve byly sovětskými satelity a členy Varšavské smlouvy. Oberg odkazuje na teorii reálpolitiky, dle které jakékoliv přesouvání vojenských základen, cvičení, komunikačních uzlů či protiraketové obrany blíže k Rusku povede Moskvu k tomu, aby na tyto cíle namířila své zbraně.

"NATO touto politikou omezuje bezpečnost těch, které předstírá, že chrání," kritizuje akademik. Zároveň v současné vyhrocené době apeluje, aby Severoatlantickou alianci vedli dospělí muži, nikoliv "dětinští chlapci", kteří nevědí, s čím si zahrávají. Důsledkem současného kurzu paktu je pak dle Oberga snižování bezpečnosti nejen východní Evropy, ale celého Západu.  

Expert se nedomnívá, že stávající strategie NATO reaguje na ruskou agresivitu a Moskva ani nehodlá jakkoliv ovládnout Bulharsko. "Pouze říkám, že podle reálpolitiky, běžného politického uvažování, pokud by například Washington byl na místě Moskvy a USA se nacházely v pozici, kde je dnes Rusko, jednaly by naprosto stejně a velmi by je to znepokojovalo," uvádí Oberg.  

Odborník nepovažuje za žádný problém, že Bulharsko, člen NATO, se odmítá podílet na vzniku společné alianční flotily. NATO má dle Oberga chránit demokracii a v rámci demokracie je legitimní, mít jiný názor. "Myslím, že je velmi dobré, když hlava státu, předseda vlády či prezident ve východní Evropě, tvrdí, že se zajímá více o své občany než o přání NATO a jeho expanzivní politiku," konstatuje profesor.

Obama není Brežněv

Právě to nyní nastává v dnešní Evropě, kde se umírnění politici zajímají především o bezpečnost svých občanů a neřídí se příkazy ze západu ani z východu, které tuto bezpečnost snižují a posilují riziko války, podotýká Oberg. Domnívá se, že bulharské politické špičky tak činí správnou věc a NATO by nemělo mít problém s tím, že jeho členský stát chce řešit věci jinak. "O tomto je demokracie. Tohle není Varšavská smlouva a Obama není Brežněv," zdůrazňuje expert.

Oberg každopádně připouští, že NATO je frustrováno bulharským rozhodnutím neúčastnit se černomořských vojenských manévrů. "Bude frustrované, protože chce ve světě vzbudit dojem, že každý v NATO uvažuje stejně," míní akademik. Doplňuje však, že takový přístup nelze považovat za demokratický, tudíž současné postoje Sofie hodnotí pozitivně.

Celou situaci v Černém moři pak Oberg spojuje se změnou režimu na Ukrajině, k níž v roce 2014 za i podpory a finanční pomoci ze strany Spojených států. Skutečností zůstává, že pokud se NATO přiblíží k Černému moři, dojde k nárůstu napětí v oblasti, kde je tense naopak nutné tlumit, konstatuje profesor. V té souvislosti doplňuje, že NATO zřejmě v červenci oznámí světu svůj plán na dlouhodobé vytvoření černomořské flotily, byť jeho realizace nebude zcela jednoduchá.

Oberg odkazuje na konvenci z Montreux z roku 1936, která deklaruje, že žádný stát vyjma pobřežních černomořských zemí nesmí mít v Černém moři válečná plavidla po dobu delší než 21 po sobě následujících dnů. "Tohle není v zájmu Evropy. Celá ta věc je špatná," uzavírá profesor.        

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko,  Bulharsko