Varšava - Severoatlantická aliance potvrdí na summitu ve Varšavě v pátek a v sobotu největší posílení svých obranných schopností v Evropě od konce studené války.
Dva roky od přecházejícího vrcholného jednání ve Walesu tak vrcholí změny, kterými NATO reaguje na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě způsobené agresivním postupem Ruska vůči Ukrajině i teroristickými hrozbami a nestabilitou v pásu zemí na jih a jihovýchod od hranic Evropy.
NATO se ovšem zároveň schází v době, kdy britské rozhodnutí vystoupit z EU znamená otazník nad další budoucností evropské integrace. Na postavení Británie jako významné spojenecké země v alianci se však nic nemění.
Na schůzce ve Walesu před dvěma roky se šéfové států a vlád aliančních zemí v reakci na ruskou anexi Krymu a na vývoj na Ukrajině dohodli na takzvaném Akčním plánu připravenosti, jehož cílem bylo zvýšení schopnosti rychle reagovat na ohrožení členských zemí. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg tento týden novinářům řekl, že ve Varšavě oznámí splnění toho, co plán předpokládal.
Ztrojnásobeny až na přibližně 40.000 lidí jsou alianční síly rychlé reakce. Jejich součástí se stalo "hrotové uskupení" označované zkratkou VJTF, jehož asi 5000 vojáků má být schopno přispět na pomoc ohrožené členské zemi velice svižně. Aliance zřizuje předsunuté sklady materiálu a ustavila na východě několik nových velitelských a koordinačních prvků.
Posílenou obranu žádají především tři státy Pobaltí, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva a větší přítomnost spojenců na svém území prosazuje také Polsko, tedy hostitel nynějšího summitu. Lídři zemí NATO včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, německé kancléřky Angely Merkelové či českého prezidenta Miloše Zemana by měli mimochodem v pátek večeřet ve stejném sále varšavského prezidentského paláce, ve kterém byl v roce 1955 podepsán vznik vojenského bloku socialistických zemí - Varšavské smlouvy. Toto uskupení bylo v době bipolárního světa hlavním nepřítelem NATO.
Varšavské jednání má ovšem odsouhlasit i kroky, které už jdou nad rámec dohody z Walesu a od ujišťování vlastních spojenců o trvajícím aliančním odhodlání ke kolektivní obraně míří k odstrašování potenciálního agresora.
Potvrzeno tak má být rozmístění čtyř vícenárodních posílených praporů, tedy po přibližně tisícovce vojáků z různých zemí NATO v každé ze tří pobaltských zemí a také v Polsku. Páteří praporů mají být vojáci z USA, Británie, Německa a Kanady, doplnění o partnery z dalších zemí.
Cílem je, jak vysvětlovali alianční činitelé v minulých dnech, zajištění situace, kdy se v případě útoku na tato uskupení dostane agresor do boje s ozbrojenými silami hned několika zemí aliance.
Témata: NATO (Severoatlantická aliance), Polsko, Rusko
Související
12. března 2024 9:30
11. března 2024 14:02
27. února 2024 14:47
26. února 2024 20:44
22. února 2024 19:32
14. února 2024 8:48
