Západ se chystá na válku? Terčem má být Rusko, tvrdí odborník

Poučení z 80. let

Podle zpráv věnoval varšavský summit NATO podstatný prostor výzvám, které představuje Rusko pro evropskou bezpečnost a pojmenoval je nezvykle jasným jazykem, konstatuje odborník. Připomíná, že se hovořilo o pokračující nelegální a nelegitimní anexi Krymu, narušování hranic suverénního státu silou, záměrné destabilizaci východní Ukrajiny, velkých vojenských cvičeních odporujících duchu vídeňských dohod a provokativních vojenských aktivitách poblíž hranic s NATO. Lídři aliance rovněž odsoudili "nezodpovědnou a agresivní jadernou rétoriku" Moskvy, dodává Lough.     

Rozhodnutí NATO posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř bojových skupin o velikosti praporu v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku nebylo pro Moskvu až tak překvapivé, soudí odborník s tím, že aliance o svých záměrech Rusko spravila s předstihem.    

Laugh se domnívá, že velikost těchto jednotek a snahy NATO získat lepší pozici pro posílení pobaltských států ruský generální štáb příliš neznepokojují, jelikož se domnívá, že disponuje potřebnými operačními koncepty a silami, aby jim čelil. Ruské vojenské kruhy však možná zatím nerozpoznaly, že to byl chování Moskvy v posledních dvou letech, co probudilo NATO ze spánku a navedlo ho na kurz, který představuje pro Rusko strategickou výzvu, myslí si expert.

"Ruské akce na Ukrajině nutí NATO znovu uvažovat v intencích tradičního zaměřování se na klíčový úkol kolektivní obrany svých obyvatel i hodnot," deklaruje Laugh. Domnívá se, že ačkoliv ruská armáda bude z této situace alespoň krátkodobě profitovat ve smyslu pokračujícího přísunu zdrojů k přezbrojení a zůstane důležitým hlasem ve strategickém rozhodování, zároveň z aktuálního vývoje pravděpodobně nebude nadšena.  

Ruští vojenští plánovači nezapomínají na poučení z 80. let, kdy nedostatečný hospodářský vývoj Sovětského svazu v kombinaci s masivními vojenskými výdaji vytvořil hrozbu pro národní bezpečnost a přinutil novou generaci politických vůdců usilovat o zisk strategické výhody prostřednictvím détente a odzbrojení, vysvětluje odborník. Připomíná, že z vojenského hlediska tato politika skončila katastrofálně - nejprve rozpadem Varšavské smlouvy a následně i samotného SSSR.  

Rusko může naplnit své hrozby

"Části vojenského systému zřejmě rozpoznaly, že snahy prezidenta Vladimira Putina rozdělit Spojené státy a jejich evropské spojence selhaly jak na Ukrajině, tak v Sýrii," uvádí Laugh. Poukazuje, že rozhodnutí Bílého domu nedodat zbraně ukrajinské vládě - jdoucí údajně proti radám dalších institucí - zachovalo západní jednotu ohledně Ukrajiny. Především Německo takový krok odmítalo, přičemž silná politická podpora vyjádřená na uplynulém summitu Ukrajině a její územní integritě podle odborníka indikuje, že ukrajinská bezpečnost se propojila s bezpečností NATO ve smyslu, že destabilizace této země ohrožuje širší evropskou bezpečnost.       

Stejně tak Putinova intervence v Sýrii nenarušila Spojenými státy vedenou globální koalici proti Islámskému státu, teroristické organizaci, která je zakázána i v Rusku, poukazuje expert. Pokládá proto otázku, co bude Rusko dělat dál. Odkazuje přitom na nedělního televizní zpravodajský pořad předního kremelského propagandisty Dmitrije Kyselova, který vyslal ruskému obyvatelstvu zprávu, že Rusko již není pro NATO partnerem, ale terčem a aliance se připravuje na válku.    

"Ruské vedení na jednu stranu  zřejmě odpoví opatrně a nikoliv bezprostředně," očekává Laugh. Nemyslí si, že Kreml potřebuje nyní reagovat jinak než tvrdými slovy a dalším obviňováním NATO z protiruské hysterie a provokací. Rusko navíc pracuje na své odpovědi na zvýšenou aktivitu Severoatlantické aliance na svých hranicích od začátku roku, kdy oznámilo vytvoření tří nových divizí na svých západních územích, připomíná odborník. Domnívá se, že především obrana kaliningradské enklávy se stává zvláštní výzvou v době zostřených tensí s NATO a tento region se může stát novou formou studenoválečné anomálie v podobě Západního Berlína s ohledem na ruské obavy z jeho zranitelnosti.        

Jako ukázku síly doma i v zahraničí se ruská armáda může nyní cítit nucena naplnit své hrozby a rozmístit v Kaliningradu střely Iskander v reakci na pokračující vývoj protiraketové obrany NATO, varuje expert. Připomíná, že Moskva nadále odmítá západní tvrzení, že systém nemá za cíl podkopávat ruský strategický jaderný odstrašovací potenciál.  

"Zprávy z Varšavy také signalizují, že dialog s Ruskem má doplnit odstrašení, nikoliv ho nahradit," poukazuje Laugh. Dodává, že Rada NATO-Rusko se zrodila v naději, že obě strany mohou navázat spolupráci, a překonat tak vzájemné rozdíly. A přetrvávající rozdíly byly viditelné jasněji než kdy předtím na schůzce velvyslanců Severoatlantické aliance a Ruska, která proběhla tuto středu, uzavírá expert.  

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Rusko