reklama

V pondělí britský soud odmítl jeho vydání do Spojených států. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že by se v americkém vězení mohl pokusit o sebevraždu. O vydání Assange Spojené státy nadále usilují, Mexiko mu naopak nabídlo politický azyl.

Assange strávil více než osm let v budově ekvádorské ambasády v Londýně nebo v britském vězení. V pondělí soud rozhodl, že nemá být vydán do USA, kde čelí 18 trestním obviněním souvisejících s porušením zákona o špionáži a spiknutím s cílem nabourat se do vládních počítačů. Hrozí mu tam odnětí svobody až na 175 let.

Soudkyně Vanessa Baraitserová dnes zamítla žádost o propuštění Assange na kauci. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že existují "pádné důvody", proč se lze domnívat, že by se Assange pokusil uniknout odvolacímu řízení. "Pokud jde o pana Assange, soud zatím nevyhrál. Zatím není jasný výsledek odvolání," uvedla.

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že bude o vydání Assange nadále usilovat.

Assangeova partnerka Stella Morisová označila dnešní verdikt za "obrovské zklamání". "Julian se vůbec neměl do (britského) vězení dostat. Vyzývám ministerstvo spravedlnosti, aby obvinění stáhlo, a prezidenta Spojených států, aby Juliana omilostnil," řekla. Portál WikiLeaks oznámil, že se proti dnešnímu rozhodnutí soudu odvolá.

Assangeovi stoupenci jej považují za hrdinu, který podle nich odhalil americké zneužívání moci. Jeho odpůrci ho naopak vnímají jako nebezpečnou osobu, která ohrozila bezpečnost Západu a zpochybňují, že je novinář.

Portál WikiLeaks zveřejnil statisíce tajných amerických diplomatických depeší, které odhalily mnohdy kritická hodnocení světových vůdců, od ruského prezidenta Vladimira Putina po členy saúdské královské rodiny.

Assange na sebe strhl pozornost médií z celého světa v roce 2010, když WikiLeaks publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.

Právnička Clair Dobbinová, která dnes u soudu zastupovala USA, uvedla, že Assange vynaložil velké úsilí, aby zabránil svému vydání do Spojených států. Doplnila přitom, že by se mohl pokusit uniknout zákonu útěkem z Británie.

Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici. V Británii byl ještě v prosinci 2010 propuštěn na kauci, kterou ale porušil, když reálně hrozilo jeho vydání do Švédska: v červnu 2012 se Assange uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně a získal politický azyl.

Na ambasádě byl sice mimo dosah britských a švédských úřadů, ale prakticky také vězněm. Vztah Assange s jeho hostiteli se postupně zhoršil a v dubnu 2019 byl z ekvádorské ambasády vykázán. Britská policie jej okamžitě zatkla za porušení podmínek kauce. Trest si odpykal ve věznici na jihovýchodě Londýna. Švédsko předloni v listopadu vyšetřování Assange pro sexuální zločiny zastavilo kvůli promlčení. Assange však po dobu extradičního řízení zůstal v britském vězení.

reklama