Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie představila plán boje s koronavirem, počítá se čtyřmi fázemi

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Britská vláda by při významném rozšíření koronaviru zvažovala zavírání škol, omezování shromažďování nebo výzvy k přechodu na práci z domova, v poslední fázi případné epidemie pak povolání zdravotníků v důchodu zpět do služby či odklady "nenaléhavé" péče.

Uvádí to dnes zveřejněný akční plán. Podle premiéra Borise Johnsona je Británie na boj proti nákaze velmi dobře připravená. Co se týče obyvatel, za nejdůležitější krok označil důkladné mytí rukou.

Nová strategie předpokládá čtyři fáze potenciálního vývoje, píše BBC. Británie se podle premiéra a jeho poradců stále nachází v prvním stádiu, v němž jde především o zastavení šíření nákazy. Výskyt koronaviru se zatím v zemi potvrdil u čtyř desítek lidí. Většina obyvatel "by měla žít své životy jako obvykle", řekl Johnson, přičemž zdůraznil význam mytí rukou mýdlem a horkou vodou.

Pokud by se nemoc COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, v Británii "etablovala", posunul by se stav do "zdržovací" fáze. V té by bylo hlavním cílem úřadů co nejvíce oddálit nástup rozsáhlé infekce a zamezit tak například náporu na zdravotnický systém, který se v zimním období potýká s vyššími počty pacientů kvůli výskytu chřipky a dalších sezonních onemocnění.

"Mezi kroky, které by se zvažovaly, by mohly být strategie odlučování obyvatelstva (jako například uzavírky na školách, výzvy k větší míře práce z domova, omezení počtu velkých shromáždění)..., při současném zajištění toho, aby země mohla nadále fungovat v co nejnormálnějším režimu," uvádí akční plán vlády.

Po takových opatřeních už v posledních dnech sáhly úřady ve Francii, která aktuálně hlásí skoro 200 případů nákazy novým koronavirem, z nichž tři byly smrtelné. Podle agentury AFP dnes ve francouzských ohniscích infekce zůstalo zavřených celkem asi 120 vzdělávacích zařízení, která mají dohromady skoro 45.000 žáků. Už o víkendu vláda oznámila zákaz akcí na menších prostorách s účastí více než 5000 lidí.

Britská vláda nevylučuje, že epidemie nebo pandemie COVID-19 by mohla mít vícero vln. Třetím pilířem její strategie je proto "výzkumná fáze", která může objasnit pozadí problému a vést k efektivnějším postupům v případě opakovaného boje proti nákaze.

Ve čtvrté fázi epidemie by se úsilí soustředilo hlavně na "poskytování nezbytných služeb a pomoc nejvíce ohroženým skupinám," uvádí britský plán v kapitole o "zmírňování" dopadů hrozící krize. Mimo jiné by to znamenalo, že by mohly být zpřístupněny rezervy léků a zdravotnického materiálu a hrozilo by odkládání jistých lékařských zákroků i změny v provozu nemocnic, včetně povolání zdravotníků z dovolených nebo z odpočinku v důchodu.

"Armáda je pochopitelně vždy připravena pomoci, ale to je součást přiměřeného nejhoršího scénáře," uvedl Johnson na dnešní tiskové konferenci po otázce na možné kapacitní problémy policie. Akční plán ke koronaviru takový nápor dle listu The Guardian nevylučuje, policie by se prý v takovém případě soustředila na boj proti "závažným zločinům" a na udržování veřejného pořádku.

Britský premiér však zdůrazňoval, že na uvedené kroky nemusí dojít. Je podle něj příliš brzy na to říci, zda šíření koronaviru plošným způsobem naruší životy lidí v Británii.

Deník The Times nicméně dnes píše, že podle vládních činitelů má země 30 dní na to, aby se připravila na "vážné propuknutí" nemoci COVID-19. "Vědci se nedomnívají, že se virus nekontrolovaně šíří Británií, ovšem očekává se, že to se v příštích dnech změní. Až se tak stane, čeká se kulminace o šest týdnů později, přičemž by problém mohl přetrvávat několik měsíců," uvádí list.

Témata:  Velká Británie policie Velká Británie koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.