"Nyní není čas vzdát se Ukrajiny, která potřebuje podporu a odhodlání G7 více než jindy," uvedl Johnson. Bezpečnost a svoboda Ukrajiny je podle britského premiéra bezpečností a svobodou západních zemí. "Cena za Putinovo vítězství na Ukrajině by byla oproti současným nákladům výrazně vyšší," uvedl.

Skupinu G7 vedle Británie tvoří Francie, Spojené státy, Kanada, Německo, Japonsko a Itálie. Jednání se pravidelně účastní i zástupci Evropské unie.

Dopady ruské invaze se nyní projevují vysokými cenami energií a rostoucí inflací. Podle Johnsona je proto rozumné zvážit možnosti, jak celními sazbami chránit britský ocelářský průmysl podobně, jako jiné země chrání své ocelářství.

Ukrajina a dopady invaze na světové hospodářství a bezpečnost budou jedním z hlavních témat summitu, který se koná v bavorském alpském zámku Elmau.

Biden a Scholz se shodují, Západ musí vůči Rusku zůstat jednotný

Západ musí zůstat vůči Rusku jednotný. Dnes se na tom při jednání na okraji summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 shodli americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Třídenní vrcholné jednání představitelů Británie, Francie, Spojených států, Kanady, Německa, Japonska a Itálie v bavorském alpském zámku Elmau začal dnes.

"Musíme zůstat jednotní a pokračovat ve zvládání hospodářských výzev, kterým čelíme. Překonáme to," řekl Biden kancléři. Scholz mu odpověděl, že signálem, který summit G7 musí vyslat, je jednota. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Bidena domníval, že se mu po invazi na Ukrajinu podaří Západ a Severoatlantickou alianci rozdělit. "Nepodařilo se mu to a nepodaří," zdůraznil americký prezident.

Tématem rozhovoru byl i americký návrh na zastropování ceny ruské ropy. Bílý dům k tomu uvedl, že debata o cenovém stropu nebyla nijak podrobná. Spojené státy tímto opatřením chtějí docílit toho, aby Rusko muselo stávajícím velkým odběratelům, jako je Indie, prodávat ropu za výrazně nižší ceny, takže by Moskva nemohla vydělávat na vysokých cenách energií.

Předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rovněž účastní, dnes řekl, že Evropa potřebuje o možném cenovém stropu více a podrobně jednat. Novinářům na dopolední tiskové konferenci také řekl, že si není jistý, zda by taková dohoda mohla vzniknout už na nynější vrcholné schůzce.

Scholz se na okraj summitu chce postupně bilaterálně sejít se všemi šéfy vlád a států G7. Kancléře tak ještě čekají samostatná jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, italským premiérem Mariem Draghim, japonským premiérem Fumiem Kišidou a kanadským ministerským předsedou Justinen Trudeauem.

Británie s Francií chtějí poskytnout Kyjevu další podporu

Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, která už přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, ještě více podpořit. Johnson s Macronem se na tom domluvili na bilaterálním jednání na okraj třídenního summitu velkých světových ekonomik G7, který dnes v Bavorsku začal.

"Shodli se, že konflikt je v kritickém okamžiku a že je možné zvrátit průběh války," uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády. Británie dnes oznámila, že chce Kyjevu v rámci finanční pomoci zaručit dalších 429 milionů liber (12,3 miliardy Kč). "To bude znamenat celkových 1,3 miliardy liber (37,4 miliardy Kč) v britských úvěrových zárukách," uvedl Johnsonův úřad.

Francouzská média s odvoláním na úřad britského premiéra uvedla, že Johnson varoval Macrona před pokušením v nynější situaci vyjednat řešení konfliktu. Podle Johnsona by to vedlo ke světové nestabilitě a k tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin získal pocit, že může v budoucnu opět manipulovat nezávislými zeměmi.

Macron a také německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě čelí kritice, že nehledě na ruskou agresi jsou stále vůči Putinovi vstřícní. Macron svůj postoj obhajuje tím, že s Putinem je nezbytné nadále jednat.

Michel: Ukrajina se může spolehnout na další masivní podporu

Ukrajina, která přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se může spolehnout na další masivní podporu ze strany Evropské unie. Dnes to na tiskové konferenci před začátkem třídenního summitu velkých světových ekonomik G7 prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Skupinu G7 tvoří Británie, Francie, Spojené státy, Kanada, Německo, Japonsko a Itálie, schůzek se tradičně účastní i zástupci Evropské unie.

"Od prvního dne jsme se postavili na stranu Ukrajiny," řekl Michel, který připomněl, že Evropská unie uř vůči Rusku přijala šest balíků masivních sankcí. "EU bude pokračovat ve finanční, hospodářské, humanitární a politické podpoře Ukrajiny," ujistil Michel.

"Také jsem vyčlenili dvě miliardy eur (49,5 miliardy Kč) na vojenské vybavení, ale Ukrajina potřebuje více. A my jsme připraveni jí více poskytnout. Více vojenské podpory, více finanční pomoci, více politické podpory. Jsme také připraveni podpořit obnovu Ukrajiny," prohlásil Michel.

Summit Evropské unie, který se ve čtvrtek a v pátek konal v Bruselu, schválil Ukrajině a Moldavsku status kandidáta na unijní členství. "Byl to historický moment pro Ukrajinu a Evropu," řekl Michel. Uvedl, že unie je připravena odsouhlasit také kandidaturu Bosny a Hercegoviny či Gruzie, jakmile tyto země splní potřebné podmínky.

Michel rovněž zmínil, že tématy začínajícího summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau budou i další dopady ruské invaze na Ukrajinu, zejména pak zajištění potravinové bezpečnosti. "EU podporuje zajištění námořních tras pro vývoz ukrajinského obilí," řekl šéf Evropské rady. Obilí nyní Ukrajina s pomocí Západu vyváží po železnici, což je kapacitně nedostačující. Námořní doprava nyní není možná, neboť ruské námořnictvo zablokovalo ukrajinské přístavy.

Důležité budou podle Michela i debaty o ochraně klimatu, což je pro unii rovněž klíčové téma. Německý kancléř Olaf Scholz, který vrcholnou schůzku v Elmau hostí, chce, aby se skupina G7 stala jádrem zemí, které udávají tón celosvětové ochraně klimatu.