Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čaputová povolila devíti Slovákům působení v ukrajinské armádě

Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Devíti slovenským občanům umožnila prezidentka Zuzana Čaputová službu v ukrajinské armádě. Většinu žádostí ovšem odmítla. Český prezident Petr Pavel udělil svolení ve 14 případech, vyšlo najevo v tomto týdnu.

"Od 24. února 2022 do 2. srpna 2023 prezidentka SR vydala celkem 35 rozhodnutí, z toho devět povolujících a 26 nepovolujících výkon vojenské služby v Ozbrojených silách Ukrajiny," uvedl ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta SR Jozef Matej pro TASR.

Službu v cizích ozbrojených silách musí podle slovenského zákona o branné povinnosti povolit hlava státu. Příslušná žádost se podává na okresním úřadě a vyjadřují se k ní ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí.

Server iRozhlas.cz v předchozím průběhu týdne informoval, že český prezident Petr Pavel od březnového nástupu do funkce udělil svolení 14 českým občanům, aby mohli vstoupit do ukrajinských ozbrojených sil. Osm žádostí zamítl.

TASR připomněl slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který krátce po vypuknutí konfliktu vyzval všechny lidi, kteří se "chtějí přidat k obraně Ukrajiny, Evropy a světa", aby dorazili bojovat po boku Ukrajinců.

Témata:  Zuzana Čaputová Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.