Předseda vlády už dříve avizoval, že Česká republika slovenskou žádost vyslyší.

Detaily nasazení gripenů upřesní společná deklarace mezi Českem, Slovenskem a Polskem, které se na tzv. Air Policingu bude také podílet, sdělilo ČTK ministerstvo obrany.

O pomoc při střežení slovenského vzdušného prostoru Českou republiku požádal v červnu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Podobná žádost směřovala i do Polska. Obě země výpomoc přislíbily. Zapojení českého letectva umožňuje smlouva, kterou uzavřelo se Slovenskem v roce 2019.

Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29. Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16. Původně se počítalo s tím, že první stroje Bratislava dostane letos a zbytek o rok později, nakonec tomu tak bude podle dostupných informací až za dva roky. Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobenými epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.

"Konflikt na Ukrajině nám ukázal, jak důležitá je jednota NATO a vzájemná pomoc spojenců. Jsem proto ráda, že mohu za Česko jednat o pomoci našim slovenským sousedům se zajišťováním ochrany jejich vzdušného prostoru," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Společná dohoda mezi ČR, Slovenskem a Polskem je již připravena. "Návrh deklarace říká, že střežení vzdušného prostoru bude zahájeno 1. září letošního roku a potrvá do konce roku 2023 s možností dalšího prodloužení," poznamenala ministryně.

Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Čeští letci takto opakované působili na Islandu a v Pobaltí. Nyní jsou už na sedmé podobné misi v Litvě. Právě vzdušný prostor pobaltských zemí v současné době české gripeny hlídají.