Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští piloti začali hlídat Pobaltí. Pozor na ruské stíhačky, varoval estonský ministr

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.flightglobal.com

Čeští piloti dnes v Estonsku převzali na slavnostním nástupu zodpovědnost za ochranu pobaltského vzdušného prostoru. Střežení nebe nad Estonskem, Litvou a Lotyšskem budou mít v následujících měsících na starosti společně s dánskými a belgickými letci. Za sebou už mají první cvičné lety. Na estonské základně Ämari vystřídali britské kolegy.

Stíhači s letouny JAS-39C Gripen mají za úkol zajišťovat ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System - Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO). Protože pobaltské země nemají vlastní nadzvukové letectvo, střídají se při střežení jeho vzdušného prostoru členské státy aliance.

On Monday four F16 fighters and 60 personnel from ?? will take up Baltic air policing for the 7th time to support our Baltic allies ?????? – and ?? will do so again in 2021 #WeAreNATO @Forsvarsmin @DanishFMA @NATOpress Press clip in Danish: https://t.co/mkwhyn41FG ?J. Siminski pic.twitter.com/7JFUqU1Jsd

— Denmark at NATO (@DK_NATO) August 29, 2019

České vzdušné síly jsou v Pobaltí za posledních deset let nasazeny potřetí, naposledy zde působily v roce 2012. Zatímco v té době se o ochranu pobaltského vzdušného prostoru starali čeští letci sami, nyní má NATO kvůli zhoršeným vztahům s Ruskem v Pobaltí celkem tři letecké jednotky. V Litvě, Lotyšsku a Estonsku zároveň působí tři mezinárodní prapory v rámci takzvané předsunuté alianční přítomnosti.

Estonský ministr obrany Jüri Luik přivítal, že se čeští piloti a česká armáda do ochrany vzdušného prostoru Estonska a NATO zapojili. Českým novinářům řekl, že ruská agrese na Donbasu jasně ukázala, že NATO musí ukázat svou jednotu, a to nejenom v politickém smyslu, ale také při rozvoji svých vojenských schopností.

Ruská letadla podle něj často létají těsně kolem estonských hranic a někdy je i narušují, i když ne příliš dramaticky. Estonský ministr si je jist, že přítomnost aliančních stíhacích pilotů nutí Rusko, aby se chovalo mnohem lépe a podle pravidel.

Česká armáda do Estonska vyslala pět gripenů a asi devět desítek vojáků. Operační úkol převzali od britské RAF. V Estonsku budou působit do konce letošního roku. Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara Česká republika v Estonsku plní své alianční závazky. "Dáváme tak jasný vzkaz, že nám osud spojenců není lhostejný," řekl. Čeští vojáci podle něj do Estonska nepřijeli na cvičení, ale jsou připraveni hájit estonské území stejně jako české. "Vyslali jsme své nejlepší profesionály s tou nejlepší technikou," zdůraznil ministr. Nevyloučil, že Česko do Pobaltí v budoucnu své piloty opět vyšle. "Je to otázka jednání na alianční úrovni," poznamenal.

České gripeny jsou v Estonsku vybaveny řízenými střelami vzduch-vzduch pro krátkou a střední vzdálenost, vestavěným kanonem i klamnými cíli, takzvanými fléry. Poprvé jsou na zahraniční misi nasazeny i zaměřovací a průzkumné kontejnery Litening 4i. Ty jsou především používány pro přesné údery proti pozemním cílům, piloti je nad Pobaltím využijí pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů.

Témata:  Jas 39D Gripen Estonsko Armáda České Republiky NATO (Severoatlantická aliance) Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.