Cunami dezinformací. O covid-19 se šíří bizarní zprávy, ztěžují boj s pandemií

"Věří, že lidé umírají kvůli jedu, který rozprašuje starosta v rámci boje proti horečce dengue," dodal Andrade. A viníkem těchto zmatků jsou dezinformace, píše The Observer.

Zatímco Latinská Amerika bojuje proti postupu covidu-19, který už si v oblasti vyžádal více než 180.000 životů, snaží se také odrážet cunami dezinformací šířících se přes internet, jejichž cílem je mást a klamat. Od mexického Chiapasu po brazilský stát Ceará překypují sociální sítě šarlatánskými léky a fantastickými konspiracemi, které ale mohou přispívat k až příliš reálným ztrátám na životech.

Dezinformace, které se v Latinské Americe šíří prostřednictvím milionů mobilních telefonů a počítačů, sahají od bizarních po směšné. V minulých týdnech se například objevila tvrzení, že v Brazílii plní rakve kameny, aby se zdálo, že stoupá počet obětí; že v Mexiku drony úmyslně šíří nákazu mezi indiánskými komunitami; že CIA pomáhá šířit koronavirus v Argentině; že v severním Peru není bezpečné jíst mořské plody, protože do Tichého oceánu se házejí těla obětí covidu-19; a dokonce i to, že šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl viděn, jak tančí a popíjí v baru na pobřeží São Paula.

Mezi mnoha falešnými tvrzeními se objevují i takové "zázračné léky" na covid-19, jako je v Peru mořská voda, ve Venezuele voňatka citrónová - známější jako citrónová tráva - a v Brazílii jeden televizní evangelista propaguje bezový čaj s "nadpřirozenými semeny". V Bolívii doporučovali politici použití toxického bělidla jako potenciálního léku a zpanikaření obyvatelé těžce postiženého města Cochabamba stáli na tento jedovatý produkt dlouhé fronty.

"Některá z těchto tvrzení jednoznačně sledují politickou nebo komerční agendu, jiná jsou jednoduše absurdní," řekl Jorge Bruce, peruánský sloupkař a psychoanalytik, který se fenoménem falešných zpráv zabývá. "Problém je, že je často šíří lidé s nejlepšími úmysly - nejspíš proto, že tím získávají pocit kontroly nad situací, kterou pod kontrolou nemají."

Yasodara Córdovaová, brazilská odbornice na online dezinformace, soudí, že pevně semknuté společenské skupiny, které definují latinskoamerickou společnost, jsou jedním z důvodů, proč je tato oblast tak plodnou půdou pro falešné zprávy. Lidé, kteří je online šíří, využívají existujících komunit, jako jsou například církevní skupiny, coby silný mechanismus, jehož prostřednictvím šíří své lži. A někteří se s pomocí svých výmyslů snaží dosáhnout finančního zisku.

Córdovaová, která už deset let studuje online konspirační teorie, vzpomíná, jak během epidemie nemoci způsobené virem zika tvrdila rychle se šířící videa na YouTube, že ji lze léčit medem nebo česnekem. A totéž se nyní děje v době šíření koronaviru.

"Videa, která propagují podobné druhy 'léků', mají tisíce zhlédnutí a lidé, co je točí, vydělávají spoustu peněz," uvedla s tím, že si podobní tvůrci mohou snadno vydělat v přepočtu až 30.000 korun měsíčně. "Nezáleží na tom, jestli je to pravda nebo ne. Záleží na počtu zhlédnutí," dodala Córdovaová.

Jiní používají falešné zprávy k politickým účelům. Někteří ultra-pravicoví politici v Brazílii podle Córdovaové vedou neustálý boj o to, aby "zůstali významní". Používají k tomu bombastické a bizarní "zprávy", jež je udržují v povědomí veřejnosti. "Potřebují fantastická/nehorázná/směšná videa, aby si je lidé dál pouštěli - ať už ze zvědavosti, anebo proto, že jim doopravdy věří," řekla.

Ať už je motivace jakákoli, šíření falešných zpráv v časech koronaviru má skutečné dopady na reálné životy. Kvůli pomýlené víře, že telekomunikační věže pro 5G šíří prostřednictvím rádiových vln koronavirus, zadržovali vesničané v peruánských Andách více než den osm telekomunikačních inženýrů. V Peru prudce stoupla konzumace zázvoru a vývoz se téměř ztrojnásobil kvůli tvrzení, že dokáže léčit covid-19. A v posledních dnech bylo v Bolívii zaznamenáno nejméně deset případů otravy bělidlem.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  fake news a dezinformace,  Brazílie,  Bolívie,  Mexiko