Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogan mluvil s Putinem, údajně mu vyjádřil podporu

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Lídři členských států NATO ze Západu se k aktuální situaci v Rusku většinou vyjadřují pouze tak, že ji bedlivě sledují. Výjimkou je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který podpořil ruského protějška Vladimira Putina.

Moskva se od nočních hodin potýká s ozbrojenou vzpourou vedenou zakladatelem a šéfem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem, s nímž bylo zahájeno trestní řízení kvůli organizaci rebelie. Stalo se tak poté, co zakladatel nejvýznamnější žoldnéřské skupiny prohlásil na telegramu, že ruské ministerstvo obrany zaútočilo na jeho síly. Ministerstvo to popírá. Prigožinovi hrozí až 20 let za mřížemi, uvádí TASS.

Trestní řízení se zakladatelem wagnerovců zahájila ruská tajná služba FSB kvůli závažnosti situace a hrozbě eskalace a konfrontace uvnitř Ruské federace. Silové složky jsou ve stavu zvýšené pohotovosti. Prezident Putin v dopoledním projevu přiznal, že situace je složitá v Rostově na Donu. Wagnerovci tam obsadili veškerá klíčová místa včetně velitelství zodpovědného za vojenské operace na Ukrajině. Podle posledních informací jsou žoldnéři také ve Voroněži a dorazit měli rovněž do Lipecka. Protiteroristická opatření zavedla Moskva i Moskevská oblast.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.