Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogan mluvil s Putinem, údajně mu vyjádřil podporu

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Lídři členských států NATO ze Západu se k aktuální situaci v Rusku většinou vyjadřují pouze tak, že ji bedlivě sledují. Výjimkou je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který podpořil ruského protějška Vladimira Putina.

Moskva se od nočních hodin potýká s ozbrojenou vzpourou vedenou zakladatelem a šéfem žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem, s nímž bylo zahájeno trestní řízení kvůli organizaci rebelie. Stalo se tak poté, co zakladatel nejvýznamnější žoldnéřské skupiny prohlásil na telegramu, že ruské ministerstvo obrany zaútočilo na jeho síly. Ministerstvo to popírá. Prigožinovi hrozí až 20 let za mřížemi, uvádí TASS.

Trestní řízení se zakladatelem wagnerovců zahájila ruská tajná služba FSB kvůli závažnosti situace a hrozbě eskalace a konfrontace uvnitř Ruské federace. Silové složky jsou ve stavu zvýšené pohotovosti. Prezident Putin v dopoledním projevu přiznal, že situace je složitá v Rostově na Donu. Wagnerovci tam obsadili veškerá klíčová místa včetně velitelství zodpovědného za vojenské operace na Ukrajině. Podle posledních informací jsou žoldnéři také ve Voroněži a dorazit měli rovněž do Lipecka. Protiteroristická opatření zavedla Moskva i Moskevská oblast.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 14:27

Velký comeback Evy Herzigové. Tohle rovných 30 let nedělala

Eva Herzigová o sobě nedává vědět tolik jako v minulosti, ale na modelingovém poli je stále aktivní. Partneři slavné společnosti Pirelli se o tom přesvědčí už za pár měsíců. A těšit se mohou i na další slavné ženy. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.