Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogan naznačil, jak přemýšlí o možném členství Turecka v EU

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Turecko se může vydat jinou cestou než Evropská unie. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se sedmadvacetičlenný blok snaží oslabit vztahy s Ankarou.

Šéf turecké diplomacie Hakan Fidan sice v září uvedl, že jeho země stále stojí o unijní členství, podle agentury AP ale aktuální vyjádření hlavy státu naznačuje, že by Turecko mohlo přestat usilovat o vstup do unie.

"EU se snaží oslabit své vztahy s Tureckem. Budeme situaci vyhodnocovat a když to bude nutné, tak se naše cesty s EU rozejdou," prohlásil Erdogan před odjezdem na Valné shromáždění OSN, které se koná v New Yorku.

Prezident odpovídal na dotaz ohledně nedávno přijatého prohlášení, kdy Evropský parlament konstatoval, že přijímací proces může být obnoven za nynějších okolností.

Turecko usiluje o členství v bloku od roku 1987, přičemž o dvanáct let později získalo kandidátský status. Přístupová jednání začala již před osmnácti lety, čtyři roky nazpět však došlo k pozastavení rouzhovorů, mj. kvůli nerespektování lidských práv, občanských svobod, ovlivňování soudnictví a územní spory s Kyprem a dalšími sousedními zeměmi.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Turecko EU

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.