reklama

Mezinárodní právo státům ukládá povinnost své občany repatriovat a následně jim zaručit spravedlivý proces ve vlasti, pokud budou u dospělých osob existovat důkazy svědčící o tom, že se dopustily válečných zločinů či jiných trestných činů, upozornili experti.

V syrskými Kurdy spravovaných táborech Al-Húl a Rúdž žije okolo 64.600 lidí. Zhruba 9460 z nich jsou cizinky a jejich dětí. Většinu obyvatel táborů tvoří syrští a iráčtí občané.

"Jde o mimořádně naléhavou záležitost," uvedla zpravodajka OSN pro ochranu práv v boji proti terorismu Fionnuala Ní Aoláinová poté, co experti OSN vydali společné prohlášení. Soupis 57 států, mezi nimiž jsou Británie, Čína, Francie, Rusko a Spojené státy, označila za ostudný. Zároveň odsoudila nárůst počtů odebraných občanství s tím, že je nelegální ponechat někoho bez státní příslušnosti.

"Tyto ženy a dětí žijí v něčem, co se dá popsat jen jako otřesné a nelidské podmínky," uvedla. Dodala, že podmínky v táborech mohou dosáhnout hranice toho, co mezinárodní právo pokládá za "mučení a nelidské a ponižující zacházení".

Některé ze zadržovaných žen byly podle Aoláinové na internetu zmanipulovány k tomu, aby se staly nevěstami bojovníků IS, zatímco děti neměly na výběr.

Minulý měsíc OSN informovala, že v táboře Al-Húl bylo v první polovině ledna zavražděno 12 syrských a iráckých občanů. V táboře žijí vnitřně vysídlené osoby a rodiny bojovníků IS.

Zpravodajka OSN nyní uvedla, že část ze svých občanů již repatriovaly Kanada, Finsko a Kazachstán, což zároveň uvítala. Zadržování cizinců v táborech přitom označila za "nelegální" a přirovnala jej k mnohaletému věznění lidí podezřelých z terorismu na americké základně Guantánamo.

reklama