Finská vláda se rovněž domnívá, že by Rusko mohlo v rámci hybridní války posílat na hranice množství žadatelů o azyl. Evropská unie z podobného počínání obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.

Výstavbu plotu na hranici Finska s Ruskem navrhl minulý měsíc náčelník finské pohraniční stráže. Ve středu večer o návrhu jednali zástupci všech hlavních finských politických stran s premiérkou Sannou Marinovou. "Shodli jsme se, že je potřeba. Chceme zajistit, že pohraniční stráž bude mít dostatečnou podporu, aby mohla efektivně provádět kontrolu hranice. Musíme být rovněž připraveni na jakékoli rušivé situace," prohlásila předsedkyně finské vlády po schůzce.

Práce na krátkém testovacím úseku bariéry by mohly začít, jakmile na projekt budou vyčleněny finanční prostředky, uvedla finská média. Podle návrhu finské pohraniční stráže by několik metrů vysoký plot, zakončený ostnatým drátem a opatřený bezpečnostními kamerami a senzory, měl vzniknout na zhruba 20 procentech rusko-finské hranice, která dosahuje délky 1340 kilometrů.

Plot by měl chránit oblasti, kde hrozí riziko masové migrace z Ruska, především na jihovýchodě Finska. Bariéra by ale mohla být vztyčena i kolem hraničních přechodů na severu země. Pohraniční stráž odhaduje, že stavba plotu potrvá až čtyři roky a přijde na několik set milionů eur. Konečný souhlas s výstavbou by mohl padnout až v dubnu, kdy jsou ve Finsku plánovány parlamentní volby.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že do Finska zatím vstoupilo 40.000 Rusů, z nichž někteří se již vrátili nebo pokračovali do dalších zemí. Soudy mají rozhodnout o tom, zda ruští občané budou moci získat ve Finsku azyl pouze na základě prohlášení, že nechtějí bojovat v ruské armádě na Ukrajině. "Mohl by být důvod pro udělení azylu na základě toho, že branec nechce být v ruské armádě a porušovat lidská práva," uvedl Haavisto.