Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finské strany podpořily výstavbu plotu na částech hranice s Ruskem

Finsko, ilustrační foto
Finsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu na částech hranice Finska s Ruskem. Informoval o tom dnes list The Guardian s odvoláním na finská média. V Helsinkách rostou obavy z ilegálních přechodů hranice poté, co Rusko vyhlásilo kvůli své válce na Ukrajině částečnou mobilizaci a ze země začaly prchat tisíce Rusů.

Finská vláda se rovněž domnívá, že by Rusko mohlo v rámci hybridní války posílat na hranice množství žadatelů o azyl. Evropská unie z podobného počínání obvinila Bělorusko, když v druhé polovině minulého roku na bělorusko-polské hranici uvázly stovky migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky.

Výstavbu plotu na hranici Finska s Ruskem navrhl minulý měsíc náčelník finské pohraniční stráže. Ve středu večer o návrhu jednali zástupci všech hlavních finských politických stran s premiérkou Sannou Marinovou. "Shodli jsme se, že je potřeba. Chceme zajistit, že pohraniční stráž bude mít dostatečnou podporu, aby mohla efektivně provádět kontrolu hranice. Musíme být rovněž připraveni na jakékoli rušivé situace," prohlásila předsedkyně finské vlády po schůzce.

Práce na krátkém testovacím úseku bariéry by mohly začít, jakmile na projekt budou vyčleněny finanční prostředky, uvedla finská média. Podle návrhu finské pohraniční stráže by několik metrů vysoký plot, zakončený ostnatým drátem a opatřený bezpečnostními kamerami a senzory, měl vzniknout na zhruba 20 procentech rusko-finské hranice, která dosahuje délky 1340 kilometrů.

Plot by měl chránit oblasti, kde hrozí riziko masové migrace z Ruska, především na jihovýchodě Finska. Bariéra by ale mohla být vztyčena i kolem hraničních přechodů na severu země. Pohraniční stráž odhaduje, že stavba plotu potrvá až čtyři roky a přijde na několik set milionů eur. Konečný souhlas s výstavbou by mohl padnout až v dubnu, kdy jsou ve Finsku plánovány parlamentní volby.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že do Finska zatím vstoupilo 40.000 Rusů, z nichž někteří se již vrátili nebo pokračovali do dalších zemí. Soudy mají rozhodnout o tom, zda ruští občané budou moci získat ve Finsku azyl pouze na základě prohlášení, že nechtějí bojovat v ruské armádě na Ukrajině. "Mohl by být důvod pro udělení azylu na základě toho, že branec nechce být v ruské armádě a porušovat lidská práva," uvedl Haavisto.

Témata:  Finsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.