Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová dnes oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále aliance s největší pravděpodobností příští týden.
Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. "Dnes jsme se my, prezident a vládní výbor pro zahraniční politiku, společně rozhodli, že Finsko se bude ucházet o členství v NATO," citovala agentura Reuters finského prezidenta. "Je to historický den. Začíná nová éra," prohlásil podle agentury AFP Niinistö.
NATO, které má nyní 30 členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.
"Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost," řekla dnes Marinová. Podle ní má Finsko co do činění s velmi jiným Ruskem, než ještě před několika měsíci. K možným odvetným opatřením z ruské strany podle agentury DPA podotkla: "Samozřejmě jsme připraveni na všechny možné ruské akce."
Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Finský prezident dnes řekl, že je připraven vést rozhovory s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecko by jako člen NATO mohlo vstup Finska a Švédska vetovat. Niinistö řekl, že je ze změny tureckého postoje "poněkud zmaten". "Teď potřebujeme velmi jasnou odpověď, já jsem připraven mít novou debatu s prezidentem Erdoganem o problémech, které nadnesl," řekla finská hlava státu.
Niinistö a Marinová už ve čtvrtek oznámili, že jsou pro vstup své země do NATO. Moskva poté prohlásilo, že takový krok by pro Rusko představoval ohrožení. Niinistö v sobotu o finském záměru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Niinistö v rozhovoru s televizní stanicí CNN řekl, že ho překvapila Putinova klidná reakce, když ho o finských záměrech informoval. "Překvapením bylo, že to vzal tak klidně. Nicméně pokud jde o bezpečnostní politiku, zejména když mluvíte s Ruskem, tak musíte mít na paměti, že to co říkají, nemusí nutně znamenat, že byste neměli být stále ve střehu," poznamenal finský prezident. "Zatím to ale vypadá, že žádné problémy nenastaly," dodal.
V sobotu se pro členství v NATO vyslovilo i vedení premiérčiných finských sociálních demokratů. Finský parlament, kde má vstup do NATO podporu výrazné většiny poslanců, se má k prostudování návrhu exekutivy sejít v pondělí.
Finsko s Ruskem sdílí společnou hranici v délce 1340 kilometrů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie.
Témata: Finsko, NATO (Severoatlantická aliance), Sauli Niinistö
Související
19. listopadu 2024 9:30
3. července 2024 16:56
12. května 2024 14:58
19. dubna 2024 20:26
2. dubna 2024 13:03
13. března 2024 8:57