reklama

Útočník, fanoušek středověké historie a čtenář krajně pravicových webů, dnes stane před soudem.

Facka uštědřená prezidentovi je závažným činem, který vyvolal všeobecné znepokojení, ale nereprezentuje Francouze ani vztek části z nich, prohlásil ve středu mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal. "Pokud tu jsou znepokojení Francouzi, kteří váhají, kteří mají zlost, dovedou to vyjádřit v rámci diskuse a v rámci voleb," zdůraznil Attal.

Šéf poslanců vládní strany prezidenta Macrona LREM Christophe Castaner vyzdvihl skutečnost, že se Macron bezprostředně po incidentu opět vrátil k lidem a nebál se fyzického kontaktu, ačkoliv prezidentovi odpůrci mu často vytýkají odtažitost a aroganci.

Hlava státu minulý týden zahájila šestitýdenní domácí turné, při němž si chce Macron podle Elysejského paláce "sáhnout na tep" Francie, která se právě vynořuje z krize způsobené pandemií covidu-19. Krátce předtím dění ve Francii ovlivnilo protestní hnutí "žlutých vest", které na konci roku 2018 dokázalo dostat do ulic francouzských měst statisíce lidí. V rámci těchto protestů proti vládní politice lidé také pálili Macronovy portréty, jeho popularita se tehdy propadla na dosavadní dno, připomíná AFP.

Úterní facka by mohla být "známkou návratu velmi prudké zlosti", kterou v posledním roce "ochladil" koronavirus, upozorňuje politolog Pascal Perrineau, který byl jedním z odborných garantů debaty mezi vládou a hnutím žlutých vest. Toto gesto podle Perrineaua ukázalo, že "mezi prezidentem a vztekem Francouzů už nic nestojí", zatímco po celá desetiletí politici diskutovali jen s odbory, politickými stranami nebo jinými kolektivními zástupci zájmů veřejnosti.

"Když už není ideologie ani kolektiv, zůstávají jednotlivé osoby, které můžeme obdivovat nebo nesnášet. A teď je tady hodně nesnášení, protože francouzská společnost má vztek," vysvětluje Perrineau.

Studie nadace Jeana Jaurèse v dubnu uvedla, že vysoká míra nechuti vůči Emmanuelu Macronovi by měla být hlavním faktorem případného úspěchu krajně pravicové kandidátky Marine Le Penové v prezidentských volbách, které se ve Franci uskuteční příští rok. Emoce, které účastníci průzkumu přiřadili k osobnosti prezidenta, jsou nejčastěji negativní. První čtyři příčky získaly zlost, beznaděj, znechucení a hanba, uvádí autoři studie a připomínají, že volby často nerozhoduje rozum, ale právě emoce.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire považuje zfackování prezidenta za gesto značící "dlouhodobé zhoršování veřejné diskuse".

Odborářský vůdce Philippe Martinez vyzdvihl "demokratický problém této země; vnímavost zde neodpovídá závažnosti sociálních a ekonomických problémů".

Analytik výzkumné společnosti Ifop Jérôme Fourquet navíc varoval, že pouštět se v tuto chvíli do důchodové reformy, což měla vláda v plánu, by mohlo vyvolat další velmi silnou negativní reakci veřejnosti.

reklama