Cestu k novým volbám otevře změna ústavy, kterou má příští týden projednat slovenský parlament. Podle Hegera má koalice zajištěn potřebný počet hlasů pro tuto ústavní změnu, jejíž součástí bude také větší ochrana stávajícího poměrného volebního systému s jedním volebním obvodem. Po změně ústavy pak bude sněmovna rozhodovat o zkrácení svého volebního období.

Heger uvedl, že návrh na ústavní změny počítá také s tím, že k případné úpravě stávajícího volebního systému bude nově potřeba souhlas alespoň 90 poslanců, tedy až třípětinová většina parlamentu. Pravidla voleb v zemi nyní stanovuje běžný zákon, na jehož změny ve 150členné slovenské sněmovně postačuje prostá většina hlasujících poslanců. Větší ochranu systému voleb v parlamentu žádal šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič v obavě, že nynější opozice by po případném vytvoření vlády pravidla voleb změnila ve svůj prospěch.

Zástupci bývalých vládních stran začali o nových volbách jednat v uplynulých dnech poté, co Heger vzdal snahu o shromáždění nové většiny v nynější sněmovně.

Čtyři strany původní slovenské vládní koalice získaly ve volbách z konce února 2020 až ústavní většinu ve sněmovně. Jejich vládnutí, které začalo krátce po propuknutí epidemie covidu-19 v zemi, provázely spory hlavně mezi liberální stranou Svoboda a solidarita (SaS) a Matovičem, který nejprve v roce 2021 odešel z funkce premiéra a po pádu vlády svého stranického kolegy Hegera přišel o funkci ministra financí. SaS vládu opustila loni v září a pak vyvolala hlasování o nedůvěře už menšinovému kabinetu, které vláda nepřečkala.

Nejvyšší preference mají nyní podle průzkumů veřejného mínění strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Směru-SD. Obě tyto strany dlouhodobě usilují o nové volby v zemi a po pádu Hegerova kabinetu prosazovaly červnový termín voleb.

Slovenská opozice nezastává tak silné proevropské a proatlantické postoje jako nynější vláda. Například Fico se vyslovil proti dodávkám zbraní Ukrajině, která od loňského února čelí vojenské invazi Ruska.

O návrhu na doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu, rozhodovali Slováci v sobotním referendu. Plebiscit ale ztroskotal na nízké účasti voličů.