Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kmenoví váleční vůdci v Afghánistánu chtějí jednat s Tálibánem o vládě

Afghanistán
Afghanistán
Foto: Pixabay

Skupina válečných vůdců v Afghánistánu, mezi nimiž je i velitel uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr, je připravena jednat s Tálibánem o budoucí vládě Afghánistánu.

Agentuře Reuters to řekl Núrův syn Chálid. Islamistické hnutí Tálibán získalo v polovině srpna pod kontrolu prakticky celý Afghánistán a tvrdí, že je připraveno do vlády přizvat zástupce různých stran.

"Dáváme přednost společnému jednání, protože problém Afghánistánu nemůže vyřešit jen jeden z nás," uvedl v rozhovoru s agenturou Reuters 27letý Núr, jehož otec býval vlivným guvernérem severoafghánské provincie Balch. "Je důležité, aby se zapojila celá afghánská politická scéna, především pak tradiční vůdci, kteří mají moc a podporu veřejnosti," dodal Núr.

Abdul Rašíd Dóstum a Atta Muhammad Núr, veteráni bojů v Afghánistánu posledních 40 let, uprchli ze země, když Tálibán tento měsíc obsadil bez boje severoafghánské město Mazáre Šaríf. Zákulisní rozhovory protitálibánské opozice jsou ale známkou toho, že vlivní kmenoví vůdci se nehodlají stáhnout do ústraní.

"Tálibové jsou v tomto okamžiku velmi arogantní, protože zvítězili vojensky. Předpokládáme ale, že jsou si vědomi nebezpečí toho, kdyby vládli jako dříve," poznamenal Chálid Núr s poukazem na předchozí vládu Tálibánu z let 1996 až 2001, do níž nebyly etnické menšiny přizvány.

Núr nicméně připustil, že existuje velké riziko selhání rozhovorů s Tálibánem, a skupina odpůrců se proto připravuje na ozbrojený boj vůči tomuto radikálnímu hnutí. "Že bychom se vzdali, pro nás nepřipadá v úvahu," zdůraznil.

Ochotu jednat s Tálibánem o budoucí vládě vyjádřil minulý týden rovněž Ahmad Masúd, vůdce poslední bašty odporu proti Tálibánu, který soustředil své bojovníky v dosud nikdy nedobytém údolí Pandžšír.

Otázkou podle Reuters je, jak velkou mají vůdci jako Atta Muhammad Núr či Abdul Rašíd Dóstum mezi Afghánci v současné době podporu. Zatímco Núr čelí obviněním z korupce, Dóstum je obviňován z mučení a dalších krutostí za válek v Afghánistánu, v kterých často měnil strany. Po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 se Dóstum stal obávaným velitelem armády loajální komunistické vládě, později se připojil k povstaleckým mudžáhidům, v jejichž řadách bojoval i Núr. V roce 2001 pomáhal Dóstum americkým jednotkám odstranit Tálibán. Jeho oddíly byly mimo jiné obviněny, že nechaly udusit stovky příslušníků tohoto hnutí, když je jako zajatce přepravovaly do vězení.

Tálibán, zocelený léty bojů, v posledních měsících výrazně posílil, když se jeho bojovníci podle agentury Reuters zmocnili odhadem 2000 obrněných vozidel a až 40 letadel, které po sobě zanechali ustupující afghánští vládní vojáci.

Chálid Núr je ale přesvědčen, že Tálibán by lidovému odporu vzdorovat nedokázal. "Dějiny ukazují, že Afghánistánu nikdo nemůže vládnout silou," uvedl někdejší mírový vyjednávač afghánské vlády, který studoval v Británii a ve Spojených státech.

Témata:  Afghanistán Tálibán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.