Kreml trne hrůzou. Jak dopadnou volby? Putin je připraven rázně zakročit

V Moskvě bude mít přes sedm milionů lidí možnost vybrat mezi 225 kandidáty 45 členů nového městského zastupitelstva. Městská volební komise se postarala o selekci uchazečů, když z boje o radnici vyřadila 56 kandidátů včetně známých opozičních aktivistů. Důvodem byly údajné nesrovnalosti v seznamech podpisů, které je povinen při registraci předložit každý z kandidátů, pokud ho do boje nevyslala některá z parlamentních stran.

Žalobu na postup volebních komisařů podalo 23 lidí, mezi nimiž jsou v Rusku známá jména protikremelských politiků Julije Galjaminové, otce a syna Gudkovových, Ljubov Sobolové, Konstantina Jankauskase nebo Ilji Jašina. U soudu si - na třetí pokus - nakonec vymohl právo kandidovat jediný z odmítnutých, veterán liberálního hnutí Jabloko Sergej Mitrochin.

Nespokojenost opozice vyústila koncem července a v srpnu v sérii protestních demonstrací, radnicí většinou nepovolených. Následoval překvapivě tvrdý policejní zásah, při němž bylo zadrženo kolem 1500 lidí. Deset lidí bylo obžalováno z organizování nepokojů, pět z nich už dostalo několikaleté tresty.

Neobvykle vysokou pozornost k moskevským komunálním volbám ale neúčast opozičních vůdců neoslabila. Jen místo sledování volebních výsledků opozice budou politologové i Kreml s napětím očekávat bilanci prorežimních kandidátů, jejichž výsledek analytici označují za nejistý.

Vážným varováním byly minulé místní volby v září 2018, v nichž vládní strana Jednotné Rusko v několika regionech překvapivě neuspěla, v jednom její kandidát boj o post gubernátora vzdal a v dalším byly kvůli podvodům volby zrušeny.

Hospodářské problémy, nepopulární důchodová reforma a slábnoucí vlastenecké nadšení po anexi Krymu vedly nejen k propadu popularity prezidenta Vladimira Putina, ale i vládní strany Jednotné Rusko. V Moskvě situace dospěla tak daleko, že kremelská strana formálně do voleb žádného kandidáta nepostavila, aby nebyl kompromitován jejím jménem. Všichni kandidují jako nezávislí, z finančních účtů napojených na Jednotné Rusko nicméně podle opozičních médií dostali na kampaň 800 milionů rublů (284 milionů Kč).

Nervozita podle informovaných novinářů ovládla i Kreml. V médiích se objevily zprávy, že pokud nedělní volby nebudou pro Jednotné Rusko úspěšné, hodlá Putinův tým prosadit volební reformu, která by radikálně změnila systém hlasování v parlamentních volbách. Ty příští se budou konat v roce 2021 a kolaps by mohl mít pro vládnoucí elitu těžší následky, než případný neúspěch voleb komunálních.

Jestliže Jednotné Rusko v nedělních volbách nezíská v průměru aspoň 40 procent hlasů v obvodech s hlasováním podle partajních seznamů, stane se podle nepotvrzených zpráv z Kremlu volební reforma aktuální. Zatímco nyní se v Rusku polovina postů ve Státní dumě obsazuje v jednomandátových obvodech a polovina ze stranických kandidátek, napříště by měl být poměr 75 ku 25.

Snížení váhy stranických seznamů by mělo propad popularity Jednotného Ruska zmírnit, spekulují média. V minulých volbách v roce 2016 zajistily vládní straně většinu v dolní parlamentní komoře právě výsledky v jednomandátových obvodech.

Zachování dominantních parlamentních pozic Jednotného Ruska je důležité i pro Putina, jehož čtvrtý prezidentský mandát končí v roce 2024. "Ať šéf Kremlu zvolí jakýkoli scénář pro další setrvání u moci, mít parlament pod kontrolou se vždycky hodí," konstatoval ruský novinář a politolog Ivan Davydov.

Témata:  Moskva,  demonstrace v Rusku,  volby v Rusku,  Vladimír Putin