Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lídři EU a NATO podepíšou společné prohlášení, podpoří Ukrajinu

Jens Stoltenberg
Jens Stoltenberg
Foto: NATO

Ke společné podpoře Ukrajiny a dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce se dnes patrně přihlásí lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. V historicky třetí společné deklaraci, jejíž dojednání se kvůli rozdílným představám členských zemí zpozdilo o řadu měsíců, se oba bloky vymezí vůči ruské hrozbě a rostoucímu čínskému vlivu v otázce globální bezpečnosti.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel dnes jménem aliance a unie podepíšou text, který má navázat na dosud poslední společné prohlášení z roku 2018 a uvést spolupráci obou demokratických bloků do kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Podle návrhů uniklých již v prosinci do médií by měla deklarace vyjádřit podporu Ukrajině a jejímu právu určit si vlastní osud. Vyzve také Rusko k ukončení bojů a stažení vojsk z celého území napadeného státu.

V samotné otázce posílení spolupráce NATO a EU není podle diplomatů text nijak průlomový. Jeho schválení předcházely spory o to, zda má unie více sázet na kooperaci s aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie. Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  EU,  Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

25. září 2026 14:05

Podivná nehoda na pražském mostě. Auto skončilo na chodníku, tři zranění

Vážná nehoda se stala v pátek dopoledne na jednom z mostů přes Vltavu v centru Prahy. Auto tam sjelo ze silnice na chodník a srazilo dva chodce. Při incidentu se zranili celkem tři cizinci. Příčinou nehody se zabývají policisté. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.