Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lukašenko by neváhal v případě potřeby pozvat do Běloruska ruská vojska

Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.
Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.
Foto: RIA Novosti

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes řekl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

V minulosti se Lukašenko postavil proti zřízení základny ruského vojenského letectva v zemi, která je nejbližším spojencem Moskvy. To ale bylo ještě před vypuknutím nebývale rozsáhlých protestů, které následovaly poté, co loni v srpnu úřady opět vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Lukašenko tlaku protestů odolal a postupně je potlačil, a to i díky podpoře Moskvy v podobě půjček a příslibů vojenské pomoci. Při mnohdy brutálních zákrocích proti demonstracím pořádkové síly zadržely asi 35.000 lidí, tisíce z nich byly zmláceny a stovky podle ochránců lidských práv zneužity či mučeny. Minsk to popírá. Západ na Minsk uvalil sankce a Lukašenko na oplátku obviňuje Západ, že se v Bělorusku pokusil o státní převrat.

Rusko má v Bělorusku radarovou stanici včasné výstrahy před raketovým útokem a komunikační centrum pro námořní síly. V roce 2009 se obě země dohodly na zřízení společné protivzdušné obrany. Ruská armáda začala na konci roku 2013 využívat běloruskou leteckou základnu v Baranavičy na západě země. Letos na jaře se obě země dohodly na zřízení společného výcvikového střediska v Bělorusku pro letectvo a protivzdušnou obranu.

Rusko a Bělorusko se nyní připravují na společné vojenské cvičení, které se má jako každý rok konat v září.

Témata:  Alexandr Lukašenko Bělorusko Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.