Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Medveděv tvrdí, že britští představitelé mohou být považováni za legitimní cíle

Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv
Foto: kremlin.ru

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve středu prohlásil, že představitelé Velké Británie mohou být považováni za legitimní vojenské cíle. Reagoval tak na předchozí vyjádření šéfa britské diplomacie, který podotkl, že Ukrajina má právo se bránit i údery na ruském území.

"Ukrajina má legitimní právo se bránit," řekl britský ministr zahraničí James Cleverly v úterý v reakci na dronový útok na Moskvu podle deníku Independent. Zdůraznil, že Kyjev má tohle právo uvnitř, ale také vně svých hranic.

Na Cleverlyho slova ve středu reagoval místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv. Podle jeho slov může být v rámci univerzálně akceptovaného mezinárodního práva považována Velká Británie za zemi ve válce.

"Spojené království se chová jako spojenec Ukrajiny, které poskytuje vojenskou pomoc ve formě vybavení a specialistů, takže de facto vede nevyhlášenou válku proti Rusku," konstatoval ruský exprezident na twitteru. "V takovém případě může být jakýkoliv veřejný činitel (ať už vojenský, nebo civilní) považován za legitimní vojenský cíl," dodal Medveděv.

Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk do sousední země na konci loňského únoru. Moskva přitom konflikt nepovažuje za válku, oficiálně jej označuje termínem "speciální vojenská operace".

Témata:  Dmitrij Medveděv Rusko Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 17:55

Dnes v noci ozáří oblohu Perseidy. Jak a kde je sledovat?

Už dnes nás čeká jeden z nejpůsobivějších nebeských úkazů roku, meteorický roj Perseid, který dosáhne svého vrcholu v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Tyto „padající hvězdy“, jak se jim často přezdívá, jsou známé svou jasností a rychlostí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.