Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mnohonárodní jednotka NATO na Slovensku je nyní bojeschopná, oznámila aliance

NATO
NATO
Foto: NATO

Mnohonárodní bojové uskupení Severoatlantické aliance na Slovensku je nyní schopné bojového nasazení, uvedla centrála NATO. Jednotka pod českým velením vznikla letos na jaře v reakci na rozhodnutí NATO posílit své východní křídlo po ruské invazi na Ukrajinu.

Nedávno skončené cvičení Strong Cohesion (Silná soudržnost) prokázalo, že vojáci z Česka, Německa, Slovenska, Slovinska a Spojených států jsou schopni fungovat pod jednotným velením a jsou připraveni převzít své povinnosti, uvedlo v prohlášení NATO.

Bojové uskupení NATO na Slovensku vzniklo v zájmu posílení východního křídla Severoatlantické aliance po vojenské invazi Ruska na Ukrajině. Pozemní jednotky jsou umístěny ve vojenském prostoru Lešť, členové protivzdušné obrany pak na letecké základně Sliač. Na Slovensku je podle červencových údajů, na které se odkazuje agentura DPA, asi 1100 vojáků z dalších zemí NATO.

Kromě Slovenska byla přítomnost sil NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu posílena také v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Slovensko

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.