Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Morawiecki: Cesty Polska a Maďarska se kvůli válce na Ukrajině rozešly

Mateusz Morawiecki
Mateusz Morawiecki
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán.

"Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly," řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4). Jejími členy jsou kromě Polska a Maďarska také ČR a Slovensko.

Varšava a Budapešť byly dosud v rámci V4 blízkými spojenci. Shodovaly se mimo jiné na kritice Evropské unie, která proti nim vede řízení pro porušování principů vlády práva.

Morawiecki dále uvedl, že Polsko se války na Ukrajině neúčastní, stejně jako mnoho dalších zemí se však snaží pomoci Ruskem napadené zemi přežít a zajistit její svrchovanost.

Orbánova vláda udržuje nadále úzké vazby s Moskvou, připomněla agentura DPA. V projevu z minulého týdne Orbán řekl, že Maďarsko se války "mezi dvěma slovanskými národy" chce držet stranou. Poláci mají podle něj pocit, že je to i jejich válka a že se jí téměř sami účastní.

Témata:  Mateusz Morawiecki Polsko Maďarsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 17:55

Dnes v noci ozáří oblohu Perseidy. Jak a kde je sledovat?

Už dnes nás čeká jeden z nejpůsobivějších nebeských úkazů roku, meteorický roj Perseid, který dosáhne svého vrcholu v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Tyto „padající hvězdy“, jak se jim často přezdívá, jsou známé svou jasností a rychlostí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.