Lotyšský ministr obrany dnes jménem trojice pobaltských zemí požádal o navýšení počtu aliančních vojáků rozmístěných přímo v regionu sousedícím s Ruskem, s tím však připravovaná strategie zatím nepočítá.
Ministři se v závěrečný den dvoudenní schůzky bavili především o tom, jak odradit Rusko od další agrese směrem za jeho západní hranici. Aliance od únorového začátku války na Ukrajině vytvořila čtyři nové bojové skupiny rozmístěné na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Zejména do východní Evropy se krátkodobě přesunulo na 40.000 vojáků USA a dalších aliančních zemí.
Podle Stoltenberga stojí nyní NATO před úkolem zajistit dlouhodobější reakci na novou bezpečnostní situaci způsobenou válkou.
"Poprvé od dob studené války budeme mít v našem obranném plánu jednotky předem určené pro nasazení v konkrétních zemích na východě," řekl novinářům Stoltenberg. Vojáci z těchto jednotek budou cvičit v určené oblasti, dlouhodobě však budou působit ve svých mateřských státech. Část svých vojáků se již k tomuto úkolu rozhodlo vyhradit Německo a podle Stoltenberga se hlásí i další země. Konkrétní veřejná oznámení se dají čekat před summitem, řekl šéf NATO.
Aliance v současnosti debatuje o tom, zda umísťovat další vojáky i armádní techniku přímo v zemích geograficky blízkých Rusku, či sázet spíše na rychlé nasazení jednotek z větší vzdálenosti. Lotyšský ministr Artis Pabriks dnes prohlásil, že pokud se nezvýší počet aliančních vojsk v Pobaltí, pro Rusko to bude pobídka k další agresi směrem na západ.
"Chceme lepší plánování, chceme velitelskou strukturu, chceme dopředu rozmístit různé typy techniky, abychom v případě krize nemuseli čekat," řekl médiím Pabriks.
Kritici plánu na rozmístění techniky poblíž ruských hranic však tvrdí, že by tam byla jednodušším terčem pro ruské zbraně. Podle Stoltenberga by dlouhodobá strategie obrany východního křídla měla stát jak na dosavadním posilování přímé přítomnosti vojáků, tak na výcviku jednotek schopných rychlého přesunu.
