Severoatlantická aliance v komuniké sdělila, že členské státy hodlají pozastavit fungování smlouvy CFE na tak dlouho, dokud to bude nutné. "Je to rozhodnutí, které má plnou podporu všech spojenců NATO," stojí v textu.
"Jakkoli uznáváme roli CFE coby základního kamene euroatlantické bezpečnostní architektury, situace, v níž by se strany z řad spojenců smlouvou řídily, zatímco Rusko by tak nečinilo, by byla neudržitelná," uvedlo NATO.
Smlouva byla podepsána 19. listopadu 1990 a platit začala přibližně o dva roky později. Bývá označována za jednu z klíčových dohod v oblasti bezpečnosti v Evropě od skončení studené války: omezuje rozmístění tanků a vojsk v zemích Severoatlantické smlouvy a Varšavské smlouvy ve východní Evropě.
Moskva však v roce 2015 oznámila, že se přestává účastnit zasedání společné komise o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, přičemž svou účast na smlouvě CFE pozastavila již v roce 2007. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o vypovězení CFE v květnu roku 2023, přibližně
15 měsíců po zahájení invaze na Ukrajinu. NATO v této souvislosti šéfa Kremlu kritizovalo s tím, že "podkopává euroatlantickou bezpečnost".
Smlouva, jejímž cílem bylo vyvážit konvenční síly ke konci studené války, byla podle Ruska de facto porušena, protože bývalé sovětské republiky Estonsko, Lotyšsko, Litva a bývalé země Varšavské smlouvy se začátkem 21. století staly členy NATO.
Smlouva CFE počítá s omezením pěti kategorií zbraní a techniky – jde o tanky, bojová obrněná vozidla, dělostřelectvo kalibru více než 100 milimetrů, bojová letadla a útočné vrtulníky – a zajišťuje také výměnu informací a rozsáhlou inspekční činnost v zúčastněných zemích.
