Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nečekaný dopad pandemie: Finové si musí sbírat jahody sami

Jahody, ilustrační fotografie
Jahody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Poprvé po 22 letech zaměstnává Vesa Koivistoinen, majitel největší farmy s jahodami ve Finsku, své spoluobčany. Kvůli koronaviru chybí zahraniční pracovní síla a místní zemědělci museli stejně jako on zaměstnat tisíce Finů, píše agentura AFP.

"Je to velmi nezvyklá situace, ze zahraničí přišla jen třetina z obvyklých 16.000 sezónních dělníků. Všichni pocházejí z Ukrajiny," vysvětluje Kati Kuula, který má na starosti najímání sezónních pracovníků v hlavním finském zemědělském syndikátu MTK.

V Hollole onoho slunečného červencového jitra sbírají stovky lidí všeho věku jahody na jedné z plantáží farmy. Ze 350 Finů, které Koivistoinen letos výjimečně zaměstnává, tvoří většinu studenti ve věku od patnácti do dvaceti let. Zbytek tvoří ti, kdo by jinak byli kvůli epidemii nezaměstnaní.

Jedna z nich, třiapadesátiletá masérka Sari, odpověděla na inzerát, když na jaře přišla o zákazníky. "Jsem dcera zemědělce a jako mladá jsem jahody na poli trhala, tak jsem věděla, co mě čeká," uvádí.

Pro některé, jako je devětadvacetiletá Janne Erolová, je nasbírání sedmikilového košíku práce na více než hodinu. Za jeden naplněný koš dostane 8,40 eura (přes 220 Kč).

Majitel vysvětluje, že svým finským dělníkům platí o deset procent více než Ukrajincům, kteří jsou ve sběru rychlejší.

Vyšší mzdy pro místní pracovníky zvýšily náklady, přesto Koivistoinen hodlá v budoucnu Finy zaměstnávat. "Chceme mít možnost zaměstnávat Finy, neboť spousta dalších podniků nemůže letos nabízet sezónní práci," říká.

Avšak tato fyzicky náročná práce za často rozmarného počasí se ne všem líbí.

"Je to opravdu těžké a navíc to mám z domova daleko," stěžuje si sedmnáctiletá Laura, která sem přišla se dvěma kamarády ze školy.

V době přestávky její spolužák Mohammed vypráví, že měl na začátku léta jinou pracovní nabídku. "Ale nakonec mi řekli, že mě kvůli koronaviru nemohou zaměstnat," říká.

Když byly na jaře kvůli covidu-19 zavedeny restrikce v cestování, začaly se zemědělské organizace a vláda rychle obávat nedostatku pracovních sil a vyhlásily několik kampaní.

V jedné z nich, která byla pojmenována na sociálních sítích #Seasonwork a kterou podpořila vláda, vystupuje blonďatý opálený pár na poli s obilím s výzvou "všem párům rukou, které jsou k dispozici", aby byly zajištěny národní potraviny na finských stolech.

Místní lidé přišli sklízet jahody, ale osud borůvek, které jsou hlavní součástí finského zemědělství, je znepokojivější. Každoročně finský průmysl, od potravinářství po kosmetiku, potřebuje 20.000 tun evropské odrůdy borůvek, která se nepěstuje na polích, ale roste hojně v lese.

Většinou je sbírají thajští dělníci, kteří do severské země jezdí jen na několik měsíců. Vzhledem k restrikcím letos nikdo z nich nepřijel.

Na sociálních sítích se proto vyzývá každý práceschopný Fin, aby nasbíral aspoň jeden kyblík borůvek. Podniky to však neuklidnilo a uvedly, že letos budou dovážet borůvky z Polska či z Ruska. To by mohlo přispět ke zvýšení cen v obchodech.

Témata:  Finsko koronavirus (coronavirus) COVID-19 ovoce

Související

Aktuálně se děje

8:20

Mrtví a desítky zraněných. Rusko vyšetřuje tragickou vlakovou nehodu

Tragická železniční nehoda se stala v noci ze soboty na neděli v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou. Nejméně sedm lidí zemřelo a další desítky cestujících se zranily, když vlak narazil do zříceného mostu. Není v tuto chvíli zcela jasné, co způsobilo pád konstrukce. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.