Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejhorší od studené války, zhodnotil Stoltenberg vztahy Ruska a NATO

Jens Stoltenberg.
Jens Stoltenberg.
Foto: NATO

Rusové vyslaní do Severoatlantické aliance nebyli diplomaté, ale pracovníci zpravodajských služeb, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci v Bruselu. Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou podle něj nehorší od dob studené války, Severoatlantická aliance přesto hodlá pokračoval v dialogu s Ruskem, napsala agentura Reuters.

Generální tajemník dnes ocenil, že Sacharovovu cenu Evropského parlamentu za svobodu myšlení získal ruský opoziční předák Alexej Navalný. Ocenění, udělené jen o několik minut dříve, je "uznáním významné role, kterou několik let (Navalný) hrál při obraně demokratických hodnot v Rusku," uvedl Stoltenberg.

Jens Stoltenberg na setkání s tiskem představil program dvoudenního jednání aliančních ministrů obrany, které začíná ve čtvrtek. Ministři se budou zabývat udržením technologického náskoku, protože "boj už není jen o kulkách a bombách, ale také o velkých datech, která používají i autoritářské režimy", uvedl tajemník. Na programu jednání bude rovněž umělá inteligence, schopnost alianční reakce na ruské raketové systémy nebo vývoj v Afghánistánu.

"Nevěříme na jednostranné odzbrojování. Svět, ve kterém země jako Rusko, Čína nebo Severní Korea mají jaderné zbraně a NATO je nemá, není bezpečným světem," řekl Stoltenberg.

Témata:  Jens Stoltenberg NATO (Severoatlantická aliance) Rusko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.