Koncem března Lipavský navštívil svou německou kolegyni v Berlíně, tématem tehdy byly energetická bezpečnost a migrace spojená s válečným konfliktem na Ukrajině. Lipavský uvedl, že Evropa může dosáhnout energetické bezpečnosti jen společně a jednotně musí rovněž hledat způsoby, jak odklonem od ruských fosilních surovin zabránit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi financovat invazi na Ukrajinu. Schůzka se uskutečnila na okraj berlínské konference o energetické transformaci.

S Baerbockovou hovořil Lipavský koncem března i o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG). Německý kancléř Olaf Scholz po ruské invazi oznámil, že Německo chce ještě letos začít stavět dva takové terminály. Dohodu o energetické bezpečnosti pak český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck podepsali 11. července v Praze. Silná evropská solidarita je podle Habecka klíčem k úspěšnému východisku ze současné situace. Přiznal, že Německo se v dodávkách plynu dříve velmi orientovalo na Rusko, což považuje za velkou politickou chybu.

Baerbocková ve středu na závěr klimatického fóra, kterého se účastnili zástupci čtyř desítek zemí, vyzvala mezinárodní společenství, aby nezpomalovalo boj proti klimatickým změnám kvůli jiným krizím, jako je nyní krize energetická. V této souvislosti také připomněla současnou vlnu veder a sucha, s níž se potýká část Evropy. Politička uvedla, že Německo se bude dál držet svého závazku dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045. Scholz během fóra mimo jiné slíbil, že využívání energie z fosilních paliv, k němuž se i Německo vrátilo kvůli současné energetické krizi, bude jen dočasným řešením.