Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá vláda schválila regulované ceny plynu a elektřiny, oznámil Scholz

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu. Dnes to na tiskové konferenci s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou oznámil kancléř Olaf Scholz. Výhody z regulovaných cen, které budou platit od ledna, budou mít nejen domácnosti, ale i podniky a průmysl.

"Kabinet právě v tento čas dospěl k důležitému závěru ve zrychleném řízení, neboť je to naléhavé. Cenové brzdy pro plyn, elektřinu a dálkové teplo přicházejí," řekl Scholz.

Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo 80 procent spotřeby tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.

Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

Regulované ceny energií chce Německo financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.

Zastropované ceny energií označuje Německo jako druhou fázi pomoci. Prvním krokem je jednorázová úleva, kdy stát uhradí domácnostem a menším firmám prosincové zálohy za plyn a dálkové teplo.

Témata:  Německo Olaf Scholz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.