Evropská komise (EK) hodlá předložit návrh na ukončení nákupů ruské ropy do konce roku, který však podle unijních činitelů může obsahovat výjimky pro Maďarsko či Slovensko.

"V Evropské unii podporujeme to, abychom se v šestém sankčním balíku EU společně rozhodli pro zastavení (dovozu ruské) ropy," řekla Baerbocková o možném zablokování dodávek ropy z Ruska. Zdůraznila, že přípravy na provoz bez ruské ropy jsou v plném proudu, a dodala, že odvolávání sankcí proti Moskvě bude myslitelné teprve po úplném stažení ruských vojáků z Ukrajiny.

Německý ministr hospodářství minulý týden v úterý prohlásil, že možné zastavení dodávek ropy z Ruska by už pro Německo nebylo katastrofou, neboť podíl této ropy na spotřebě suroviny v Německu se během několika týdnů podařilo snížit z 35 na 12 procent. Ministr ale upozornil, že odmítnout ruskou ropu by mohlo vést ke zdražování.

Na svém odmítavém postoji k embargu ale dál trvá Maďarsko. "Postoj Maďarska ohledně jakéhokoliv embarga na ropu a plyn se nezměnil: my to nepodporujeme," sdělil na dotaz agentury Reuters mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.

Unijní státy budou tento týden projednávat návrh šestého souboru protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je právě ropné embargo. Zveřejnit by jej šéfka komise Ursula von der Leyenová mohla již v úterý. Podle diplomatických zdrojů by návrh měl počítat s ukončením dovozu ruské ropy do konce roku. Jeden z unijních činitelů dnes novinářům sdělil, že navržený systém může obsahovat výjimky pro dvě země nejvíce závislé na ruské ropě, tedy Maďarsko a Slovensko. Sedmadvacítka musí sankce schválit jednomyslně a ústupky mají Budapešť a Bratislavu přesvědčit k podpoře nového balíku.

To, že unijní země nemají na embargo stejný názor, dnes na tiskové konferenci uznal i německý ministr hospodářství. "Ostatní státy se ještě nepřiblížily nezávislosti na ruské ropě jako Německo, to musíme respektovat," řekl ministr Habeck. Berlín tak podle něj nechce u spojenců v unii způsobit ekonomickou katastrofu. "Zda embargo bude, to nevím," řekl.

Habeck dodal, že embargo by mohlo vést ke globálnímu zvýšení cen ropy, ze kterého by v konečném důsledku mohl těžit ruský prezident Vladimir Putin. "Budeme o tom dnes hovořit," řekl Habeck k dnešnímu jednání unijních ministrů energetiky.

Německo učinilo další obrat, embargu na ruskou ropu se už nebrání

Německo se již nebrání vyhlášení embarga na ruskou ropu a naopak ho podle ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové podporuje jako součást nových protiruských sankcí Evropské unie. Země tak po přislíbení těžkých zbraní Ukrajině učinila další zásadní politický obrat. To, že je cesta k souhlasu Berlína s embargem otevřená, uváděla již o víkendu německá média. Před týdnem takovou možnost naznačil i ministr hospodářství Robert Habeck, když řekl, že by zastavení dodávek ruské ropy nebylo pro Německo katastrofou. To zopakoval i dnes.

Zda embargo unie skutečně na ruskou ropu uvalí, není vůbec jisté. "Nevím to," řekl dnes Habeck, který na tiskové konferenci hovořil o nezbytnosti respektu k ostatním unijním státům, které dosud neposílily svou nezávislost na ruské ropě jako Německo. Ještě na začátku ruské invaze spoléhalo Německo na ropu z Ruska z 35 procent své potřeby, nyní tato závislost klesla na 12 procent.

"To je stále hodně, ale už ne tak moc, abychom se s tím nevyrovnali," řekl Habeck. Podle něj se tak zásadně změnila situace, neboť ještě před dvěma měsíci by nepovažoval za možné, aby se Německo bez ruské ropy obešlo. Německo tehdy výzvy některých zemí k ropnému embargu kvůli obavám z hospodářských dopadů mírnilo, nyní je ale Baerbocková sama podpořila.

Zásobování ruskou ropou mělo v Německu podle Habecka tři roviny. Třetina ruské ropy mířila do Německa po Rýnu přes západoněmecké přístavy, kde problém s náhradou není. Složitější situace je na východě Německa v rafineriích v sasko-anhaltské Leuně a v braniborském městě Schwedt.

Leuna už své smlouvy změnila, takže druhá třetina z dosavadní potřeby ruské ropy je rovněž zabezpečena. "Pokud by bylo vyhlášeno ruské embargo, nebo kdyby Rusko dodávky zastavilo, neměla by Leuna problémy. To máme vyřešeno," řekl Habeck.

Závislost Německa na ruské ropě se tak nyní týká výhradně rafinerie ve městě Schwedt. "To je skutečný problém," řekl Habeck. Toto zařízení většinově patří ruskému státnímu podniku Rosněfť. "Takže nemá žádný zájem na rafinaci jiné než ruské ropy. Kdybych tam zavolal a zeptal se, co chtějí dělat, aby se stali nezávislými na ruské ropě, tak to nikdo poslouchat nebude," vysvětlil.

Německo se nicméně připravuje i na vyřešení této situace, kdy by náhradní zásobování rafinerie bylo zajištěno přes baltské přístavní město Rostock a také dodávkami z Polska. Na provozu zařízení ve městě Schwedt je totiž závislé Braniborsko, Berlín a další německé východní regiony, ve hře je proto možnost uvalení nucené státní správy, případně zestátnění.

Takový postup by jako následek invaze nebyl výjimkou, protože Německo už dočasně převzalo kontrolu nad společností Gazprom Germania, která je dceřinou firmou ruského plynárenského giganta Gazprom. Parlament bude tento měsíc navíc hlasovat o návrhu zákona, který Německu umožní z bezpečnostních důvodů v krajním případě znárodňovat energetické firmy.

Na zablokování dodávek ruské ropy je tak vláda kancléře Olafa Scholze připravena. "Řekl jsem, že Německo embargo unese. To ale neznamená, že by to bylo bez následků," řekl Habeck. Přechod na náhradní dodávky může vést k dočasným výpadkům zásobování, ropnou krizi to ale v Německu podle ministra nevyvolá. Nutné je rovněž počítat s vysokými cenami energií, protože období výhodných nákladů za fosilní paliva skončilo.

Zatímco se zastavení dodávek ruské ropy by se Německo již vyrovnalo, v případě plynu je situace zcela odlišná. V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Dalšího snížení chce Německo dosáhnout výstavbou dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.