Fond je podle dohody sociálních demokratů (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaličních Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) s opoziční konzervativní unií CDU/CSU určen výhradně pro armádu. Fond stojí mimo rozpočet, netýká se ho dluhová brzda a jeho čerpání bude díky včlenění do ústavy nezávislé na aktuální vládě.

Scholz vytvoření fondu, který bude financován z nových půjček, ohlásil v parlamentu krátce po únorovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Uvedl také, že německá armáda se stane největší konvenční v Evropě a že Německo s okamžitou platností bude vydávat na zbrojení rok co rok přes dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak činí závazek členských států Severoatlantické aliance. Ten Berlín dosud neplnil. Německé výdaje na armádu byly v loňském roce zhruba 1,6 procenta HDP.

Pro letošní rok chce ministryně obrany Christine Lambrechtová z rozpočtu vydat na zbrojení 50,3 miliardy eur (1,24 bilionu Kč), což ale na stanovená dvě procenta HDP nestačí. V závislosti na hospodářském výkonu bude potřeba ještě dalších zhruba 20 miliard eur (494 miliardy Kč). Pomoci s tím má právě zvláštní fond.

Z fondu, který přislíbila podpořit i opoziční CDU/CSU, chce Německo koupit mimo jiné 60 amerických transportních vrtulníků Boeing CH-47 Chinook. Již v březnu německá média uváděla, že armáda chce až 35 amerických stíhaček páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin, které nahradí dosluhující letouny Tornado. V plánu je i pořízení 15 strojů Eurofighter, kterých už má německé letectvo 140 kusů. Očekávají se také nákupy lodí, obrněnců, munice, přístrojů pro noční vidění či telekomunikační zařízení.