reklama

Téměř 3,2 milionu dětí mladších pěti let hrozí podle ní závažná podvýživa, lidé budou hladovět a umírat. Země, v níž v srpnu převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán, prochází jednou z nejzávažnějších humanitárních krizí současnosti.

"Letos v zimě si miliony Afghánců budou muset vybrat mezi migrací nebo smrtí hlady, alespoň pokud nebudeme moci poskytovat pomoc intenzivněji a zachránit tím životy," uvedl Beasley. "Afghánistán se nyní řadí mezi nejhorší humanitární krize na světě, ne-li vůbec nejhorší. Už jen odpočítáváme do začátku katastrofy," dodal.

Podle dnešní zprávy nemá program humanitární pomoci OSN zajištěn dostatek financí. Pomoc Afghánistánu by podle Beasleyho měsíčně stála 220 milionů dolarů (4,9 miliardy korun) a dosavadní přislíbené závazky států jsou jen "kapkou v moři".

Nedávné události oslabily již tak křehkou afghánskou ekonomiku, která do značné míry závisí na zahraniční pomoci. Země je považována za závislou, pokud zahraniční pomoc představuje více než deset procent hrubého domácího produktu. V Afghánistánu je to podle údajů Světové banky 40 procent, píše BBC.

Potravinová krize v Afghánistánu je už horší než například ta v Jemenu nebo v Sýrii, píše agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje v OSN. Beznadějnější situace je už jen v Kongu.

Klasifikace OSN má celkem pět stupňů závažnosti potravinové krize, přičemž pátý, nejzávažnější, je hladomor. Polovina Afghánců letos v zimě zažije stupně tři nebo čtyři, které představují potravinovou krizi a zvýšený počet úmrtí. Tato čísla jsou nejhorší za posledních deset let, kdy OSN začala údaje analyzovat.

Část Afghánců bude muset prodat svůj majetek, aby si mohli koupit jídlo. Zahraniční vlády zablokovaly finanční prostředky Afghánistánu v cizině, a nová vláda Tálibánu tak nemá peníze na platy státních úředníků, poznamenává BBC. Mezi lidi, kteří jsou od konce léta bez příjmů, patří například učitelé. Potravinovou krizi navíc umocňují výpadky v dodávkách pitné vody a opakovaná sucha.

Tálibán převzal moc nad Afghánistánem při bleskové ofenzivě v srpnu s tím, jak se ze země stahovaly poslední zahraniční jednotky. Nutnost humanitární pomoci si však povstalci uvědomují a mezinárodní společenství vyzývají, aby nezastavovalo její dodávky, připomněla agentura DPA.

reklama