Podle dotčených států i podle Evropské unie se tak chce Lukašenko pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu. Jakýmsi symbolem problému se podle médií stala situace 24 lidí zablokovaných na polsko-běloruské hranici u vesnice Usnarz Górny. Běloruští vojáci skupinu nechtějí pustit zpátky do Běloruska, zatímco polští pohraničníci jim brání ve vstupu do Polska.

Předsedové vlád Polska Mateusz Morawiecki, Litvy Ingrida Šimonytéová, Lotyšska Krišjánis Kariňš a Estonska Kaja Kallasová dnes zveřejnili společné prohlášení, v němž vyjádřili vážné znepokojení nad situací na hranicích Polska, Litvy a Lotyšska s Běloruskem.

"Využívání migrantů k destabilizaci sousedních zemí je zjevným porušením norem mezinárodního práva a mělo by být chápáno jako hybridní útok proti Litvě, Lotyšsku a Polsku, a jako takové proti celé Evropské unii," zdůraznili premiéři v prohlášení. Podle nich "je nejvyšší čas upozornit OSN a zejména Radu bezpečnosti na problém nevhodného zacházení s migranty na běloruském území".

U obce Usnarz Górny, podle Poláků na běloruské straně hranice, se už 15 dní nachází provizorní tábořiště 24 migrantů, kteří se za doprovodu běloruských vojáků pokusili dostat ilegálně do Polska. PAP napsal, že v návratu do Běloruska jim brání deset ozbrojených běloruských vojáků. Na druhé straně jim přechod do Polska nemíní dovolit oddíl pohraniční stráže se šesti vozidly.

Názor polské veřejnosti na vzniklou situaci není jednotný. Část lidí rozhodný postup polských úřadů podporuje, další však vyzývají k tomu, aby skupina migrantů byla z humanitárních důvodů do země vpuštěna.