Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polský prezident Duda přijel do Kyjeva, potřetí od ruské invaze v zemi

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ukrajinci mohou počítat s polskou podporou až do "posledního dne boje", prohlásil dnes v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Polská hlava státu dala podle serveru Rzeczpospolita najevo přesvědčení, že Ukrajina zvítězí a získá zpět všechna svá území, která okupuje Rusko.

Zelenskyj po schůzce Polákům poděkoval a na tiskové konferenci zároveň pohrozil Moskvě "mocnou odpovědí" pokud své útoky proti Ukrajině zintenzivní.

Objevují se totiž varování, že za dnešního Dne vlajky a středečního Dne nezávislosti Ukrajiny hrozí masivnější údery. Například americká ambasáda v Kyjevě varovala že v následujících dnech se ruské síly budou snažit zintenzivnit útoky na civilní infrastrukturu i vládní objekty.

"Rusko to dělá neustále. Mohou zvýšit počet úderů? Ano, to mohou 23. a 24. (srpna) udělat," odpověděl Zelenskyj podle agentury Reuters na otázku, jak by Ukrajina reagovala, pokud by Rusko obnovilo raketové údery na Kyjev.

"Co udělá Ukrajina, když zasáhnou Kyjev? Totéž co nyní. Protože pro mě jako pro prezidenta a pro každého Ukrajince je Kyjev, Černihiv, Donbas totéž," uvedl. Reakce podle něj bude stejná za každé ukrajinské město, které se stane terčem Ruska. "Pokud nás zasáhnou, dostanou odpověď, mocnou odpověď," uvedl ukrajinský prezident, podle něhož bude den ze dne odpověď "silnější a silnější".

"Ukrajina, Ukrajinci se mohou na Polsko spolehnout, mohou se spoléhat na Poláky," prohlásil dnes mimo jiné Duda. "Lidé na západě Evropy si vůbec neuvědomují, co znamená ruská agrese, ruský imperialismus. Tady, v zemích, které byly za železnou oponou, lidé vědí, co to znamená nebýt zcela svobodný, co znamená ruská okupace," poznamenal polský prezident.

"Dnes jsme hovořili o obraně, bezpečnosti, podpoře, ochraně našich Ukrajinců, našich dětí v Polsku. Jsem vděčný celé polské společnosti, která je k Ukrajině tak vřelá," řekl Zelenskyj, jehož země čelí ruské vojenské agresi už bezmála půl roku.

Duda, jenž je v Kyjevě potřetí od začátku ruské invaze, se dnes podle své kanceláře rovněž účastní summitu takzvané Krymské platformy. To je fórum za účasti vrcholných zahraničních představitelů a mezinárodních organizací, které usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Zelenskyj konferenci podle Reuters zahájil prohlášením, že Kyjev obnoví ukrajinskou vládu nad anektovaným poloostrovem. "K překonání teroru je nezbytné zvítězit v boji proti ruské agresi. Je nezbytné osvobodit Krym. Bude to resuscitace světového práva a pořádku," pronesl Zelenskyj.

Varšava je jedním z největších podporovatelů Kyjeva a od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, překročily hranice do Polska miliony ukrajinských uprchlíků, mnoho z nich našlo v sousední zemi azyl. O víkendu se Varšava ohradila proti nedávné zprávě serveru Politico, podle něhož šest největších evropských zemí - včetně Polska - po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz podle agentury PAP uvedl, že Polsko poskytuje pomoc Ukrajině neustále.

Témata:  Andrzej Duda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.