Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezident Světové banky žádá další kroky na pomoc chudým zemím

David Malpass
David Malpass
Foto: Profimedia

Prezident Světové banky David Malpass dnes vyzval ekonomicky významné státy skupiny G20, aby kvůli koronavirové krizi do konce příštího roku prodloužily svou nabídku zmrazit nejchudším zemím splátky dluhů. Malpass rovněž uvedl, že státy G20 by měly začít jednat o snížení dluhu některých zemí, informovala agentura Reuters.

"I s těmito okamžitými kroky... mnoho nejchudších zemí nebude schopno zajistit, aby výsledné dluhové břemeno bylo ve střednědobém výhledu udržitelné," uvedl Malpass na virtuální schůzce ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20.

Malpass v minulosti varoval, že pandemie nemoci covid-19 a s ní související omezení ekonomické aktivity mohou stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby. Země G20 již dříve přislíbily zmrazit nejchudším zemím platby související se zadlužením do konce letošního roku.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire podle agentury AFP uvedl, že skupina G20 je "na cestě k dosažení dohody" o prodloužení moratoria na splácení dluhů pro nejchudší země do konce roku 2021.

Ministři financí států G20 na schůzce rovněž potvrdili, že se letos chtějí dohodnout na zdanění mezinárodních digitálních společností i přes koronavirovou krizi. "Konkrétní návrhy by měly být předloženy již v říjnu," řekl po videokonferenci německý ministr financí Olaf Scholz.

Témata:  Světová banka (World Bank, zkratka WB) David Malpass

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.