Podle ní je členství v alianci odstrašujícím elementem pro Rusko. Obě země projevily zájem o vstup do NATO. Turecko ale avizovalo, že rozšíření neschválí kvůli tomu, že obě země podporují organizace, které Turecko považuje za teroristické. Přijetí nových zemí musí schválit ale všichni členové.

Podle Čaputové by absence členství znamenala pro Slovensko sousedící s Ukrajinou, kterou koncem února napadlo Rusko, bezprostřední nebezpečí. "Kdybychom nebyli v unii a NATO, nechci si to ani představovat. Členství v NATO je odstrašující element pro Rusko," řekla Čaputová.

Podporuje proto vstup Finska i Švédska do aliance. "Respektuji svobodnou volbu každého státu. Jsme silnější, když je nás víc. Paradoxní je, že Putin (ruský prezident Vladimir Putin) chtěl NATO oslabit," uvedla slovenská hlava státu. Rozhodnutí Švédska požádat o členství v NATO uvítal dnes i český premiér Petr Fiala, podobně jako v případě Finska ho česká vláda podle něj určitě podpoří.

Čaputová je i pro to, aby Ukrajina dostala status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. "Některé země váhají, ale názor států ve východním křídle je pro kandidátský status," řekla Čaputová. Připomněla, že země sousedící s Ukrajinou napadené zemi významně pomáhají. Zmínila dodávky zbraní nebo pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. "Našim územím prošlo už 400.000 uprchlíků a 80.000 jich u nás zůstalo. Je to třetí nejvyšší počet v přepočtu na obyvatele. Na Ukrajinu posíláme i naše experty jako patology a kriminalisty pro vyšetřování zločinů," zmínila Čaputová násilí i sexuální delikty na civilním obyvatelstvu Ukrajiny.

Zároveň připomněla pomoc uprchlíkům ze strany obyvatel Slovenska. "Na Slovensku je obrovská vlna solidarity a jsem hrdá prezidentka. Nesmíme ale zapomenout na lidi postižené chudobou, aby neměli pocit, že jsou zapomenutí," varovala Čaputová a poukázala na to, že obrovská vlna solidarity se zvedla i na počátku pandemie covidu, avšak postupem času ustupovala a poté i polarizovala společnost.