"Dlouho to vypadalo, že premiér, který byl pod tlakem, to ustojí. Nyní ho ale opozice bude moci nahradit," uvedla německá stanice Deutsche Welle (DW) s poznámkou, že sociální demokraté, Babišův stávající koaliční partner, se do parlamentu dostat nedokázal. Babiš už podle DW uznal porážku. "Zároveň obvinil opozici, že proti němu vedla špinavou kampaň. Nechal si ale také otevřená zadní vrátka. Pokud ho prezident Miloš Zeman pověří sestavením vlády, bude vyjednávat," uvedla DW. Ta rovněž poznamenala, že Zeman vychází Babišovi dlouhodobě vstříc.

"Populistická strana ANO premiéra Andreje Babiše parlamentní volby v Česku těsně prohrála. Teď po volbách ale hrozí patová situace, všechno závisí totiž na prezidentovi Miloši Zemanovi," napsal list Die Welt. Podle něj Babiš očividně doplatil na "fatální řízení koronavirové krize, mnoho korupčních afér a také na kauzu Pandora Papers". Investigativní projekt Pandora Papers odhalil, jak si mimo jiné Babiš před lety pořídil skrytě přes offshorové společnosti nemovitosti v jižní Francii.

Die Zeit okomentoval i samotný průběh voleb, který byl těsný a nejistý do posledního okamžiku. "Takové volby Češi ještě nezažili. Hnutí ANO úřadujícího premiéra Andreje Babiše se propadlo na posledních metrech," dodal deník.

Volby jako porážku Andreje Babiše vidí i veřejnoprávní televize ZDF. "Dvojice opozičních bloků ve volbách překvapivě získala většinu," uvedla. Také ZDF se domnívá, že po volbách v Česku hrozí patová situace. "Zeman v minulosti opakovaně zdůraznil, že sestavením vlády nepověří koalici, ale nejsilnější stranu, což je v každém případě ANO," dodala televize.

"Bod zvratu v Česku. Voliči ukončili premiérskou éru Andreje Babiše," napsal saský deník Sächsische Zeitung o výsledku voleb. Babiš ale i tak podle deníku předpokládá, že ho prezident pověří sestavením vlády, neboť ANO zůstalo nejsilnější politickou stranou.

NYT: Výsledky voleb v ČR mohou naznačovat ústup populismu ve střední Evropě

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v České republice mohou naznačovat, že populismus ve střední Evropě je na ústupu, napsal deník The New York Times poté, co hnutí ANO Andreje Babiše skončilo těsně druhé za opoziční koalicí Spolu. Za jednu z příčin této tendence deník označil i porážku bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních volbách. Trumpův neúspěch podle něj vedl ke ztrátě důvěry v populistické lídry.

Jako jasné odmítnutí krajně pravicového populismu poslední volby v Česku ale vnímat nelze, podotkl deník a poukázal na skutečnost, že hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury získalo 9,56 procenta hlasů. Úspěch koalic Spolu a Pirátů a STAN však naznačují, že vlna populismu opadává, napsal americký deník. Dynamiku této vlny podle něj zastavilo spojení jejích dříve rozhádaných odpůrců i Trumpův neúspěch v loňských listopadových volbách.

Babiše a Okamuru dal The New York Times do souvislosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, známým svým nesmlouvavým postojem vůči přijímání migrantů, předsedou slovinské vlády a Orbánovým spojencem Janezem Janšou či s představiteli vládnoucí polské konzervativní a nacionalistické strany Právo a spravedlnost (PiS). Deník podotkl, že Orbánova strana Fidesz by mohla prohrát příští rok ve volbách, pokud se její protivníci dokážou spojit, a že podle průzkumů veřejného mínění klesá také popularita Janšovy strany SDS.

Přestože Babiš se dlouho držel stranou od silné antiimigrační rétoriky, která zaznívá od maďarských, polských či slovinských lídrů, před volbami se ve snaze mobilizovat voliče s gustem tématu migrace zhostil, píše newyorský list. Připomíná také, že Babiš se v září vydal k maďarsko-srbským hranicím, kde ho Orbán provedl podél plotu, který Maďarsko v roce 2015 postavilo, aby zastavilo migranty, a že o několik dní později se setkal se svým maďarským protějškem v Česku.

Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) byl Babiš v čele středoevropské populistické fronty. Jeho prohra může být povzbuzením pro koalici středopravých stran v Maďarsku, která se bude snažit porazit Orbána také s antikorupčním poselstvím, píše deník. Dodává, že Babiš v kampani přemýšlel o zrušení Evropského parlamentu, který nazval "zcela zbytečnou institucí“.

WSJ i britský ekonomický list Financial Times (FT) uvádějí, že k Babišově prohře přispěla i kauza Panama Papers, v níž vyšly najevo jeho neprůhledné nákupy nemovitostí přes offshorové společnosti.

WSJ zdůrazňuje, že nové koalice úspěšně vyplnily mezeru vzniklou po kolapsu tradičních stran. Připomíná, že ČSSD, která tvořila s ANO koalici a do parlamentu se nedostala, je jednou z nejstarších sociálnědemokratických stran v Evropě, a že KSČM, kterou potkal stejný osud a na jejíž podporu také spoléhala odcházející Babišova vláda, nebude v Poslanecké sněmovně zastoupena poprvé od druhé světové války.

FT v popisu voleb v České republice Babiše do středoevropského kontextu nezasazuje. Babiše s ostatními lídry ve střední Evropě vůbec nesrovnává a píše o něm jen jako o premiéru-miliardáři. Podrobně popisuje vnitropolitickou situaci v zemi před volbami a možný vývoj po volbách. Píše, že Babiš byl v minulých volbách zvolen mimo jiné díky slibům, že skončí s rozšířenou korupcí a k jeho popularitě pak přispěl mimo jiné růst důchodů a snížení daně z příjmu. Kritiky se mu ale dostalo za vedení země v pandemii a za rychlé zvyšování státního dluhu. Po většinu času také sám čelil obvinění z podvodů a ze střetu zájmů.

List FT rovněž upozornil, že Babiš může dostat šanci vytvořit novou vládu i přes nečekané vítězství koalice ANO. Britský list ale zdůrazňuje, že Babišovy šance zůstávají nízké, přestože jeho blízkým spojencem je prezident Miloš Zeman.

Jednání o sestavení vlády v ČR se mohou značně táhnout, napsala rakouská APA

Přestože koalice tří stran Spolu získala ve volbách do Poslanecké sněmovny většinu hlasů, záleží nyní na prezidentovi Miloši Zemanovi, kdo bude pověřen sestavováním vlády. Zeman by mohl vyčkávat a jednání o sestavení vlády by se mohla v nejzazším případě táhnout až do roku 2023, kdy skončí jeho funkční období, upozornil v komentáři pro rakouskou agenturu APA Daniel Martínek, výzkumný pracovník z rakouského Institutu pro dunajský prostor a střední Evropu (IDM).

Prezident může sestavením kabinetu pověřit buď Petra Fialu, kandidáta na premiéra koalice Spolu, či současného šéfa vlády a předsedu hnutí ANO, které skončilo ve volbách těsně druhé, ale díky změně pravidla přepočtu hlasů získalo ve Sněmovně o jedno křeslo více než Spolu, uvedla APA. Právě Babiše se chystá Zeman dnes přijmout v Lánech. Před volbami opakovaně uvedl, že dá přednost předsedovi nejsilnějšího poslaneckého klubu.

Pokud by nejasnosti ohledně sestavování vlády trvaly až do konce Zemanova mandátu, mohl by Babiš rovnou usilovat o prezidentský post, myslí si Martínek, dodává ale, že v takovém případě by v zemi nejspíše propukly protesty.

Pokud by byl sestavením vlády pověřen Babiš, spojil by se pravděpodobně s hutím SPD. Aby si zajistil většinu ve Sněmovně, potřebuje ale ještě dalšího partnera. Ve hře by podle experta z IDM mohla být ODS Petra Fialy. Někteří politici v řadách občanských demokratů jsou takové spolupráci nakloněni, většina však ne, podotkl Martínek a doplnil, že hnutí ANO nejspíše nakonec skončí v opozici.

Konzervativní koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, bude mít naopak podle tohoto odborníka z IDM jasnou většinu, pokud se spojí s koalicí Pirátů a STAN. Nakolik by bylo spojení těchto pěti stran stabilní, je podle něj zatím otázkou.