Putin je podle Bidena válečný zločinec. USA budou prosazovat konec Ruska v UNHRC

"Viděli jste, co se stalo v Buče. Musíme pokračovat v poskytování zbraní Ukrajině, aby mohli pokračovat v boji. A musíme shromáždit všechny podrobnosti, aby se mohl uspořádat skutečný soud pro válečné zločiny," řekl Biden novinářům. Podle agentury AP dodal, že Putin je válečný zločinec. Tím ruského prezidenta Biden nazval už v březnu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to posléze označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.

Dnes Biden reagoval na zprávy z města Buča o stovkách mrtvých civilistů. Město na okraji Kyjeva, které po několika týdnech ruské okupace ovládla znovu ukrajinská armáda, dnes navštívil ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. I on na místě za doprovodu ukrajinských vojáků a zahraničních novinářů znovu obvinil Putina z válečných zločinů. "Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu," řekl Zelenskyj. Biden se ale termínu genocida vyhnul, uvedla agentura AP.

USA usilují o pozastavení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva

Spojené státy budou ve spolupráci s partnery prosazovat pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), ohlásila dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní je třeba konat mimo jiné ve světle "obrázků přicházejících z Buči", kde ukrajinští činitelé a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. UNHRC, v níž je Rusko aktuálně zastoupené, minulý týden jmenovala členy komise pro vyšetřování možných válečných zločinů Rusů na Ukrajině.

Thomasová-Greenfieldová americký záměr podrobně nevysvětlila, uvedla jen, že USA postupují v "těsné koordinaci" s Ukrajinou a dalšími členskými zeměmi. Agentura Reuters uvádí, že člena UNHRC lze vyloučit hlasováním ve 193členném Valném shromáždění OSN, když návrh získá dvoutřetinovou podporu. Rezoluce odsuzující vpád ruských jednotek na Ukrajinu v posledních týdnech podpořilo nejméně 140 zemí, tedy přes 70 procent.

"Můj vzkaz těmto 140 zemím: Obrázky z Buči a zkáza napříč Ukrajinou si žádají, abychom teď naše slova podpořili činy," napsala na twitter velvyslankyně USA při OSN. Odkazovala při tom na obec ležící severozápadně od Kyjeva, která byla v posledních týdnech dějištěm tvrdých bojů mezi Rusy a Ukrajinci a z níž se v posledních dnech ruské jednotky stáhly. Novináři na místě zdokumentovali mrtvoly ležící na ulicích, ukrajinské úřady hovoří o stovkách zabitých civilistů.

"Nemůžeme nechat členský stát, který překrucuje všechny principy, jichž si vážíme, aby se nadále účastnil UNHRC. Rusko by v tomto orgánu nemělo mít vliv, stejně tak bychom neměli Rusku umožňovat používat jeho místo v Radě jako nástroj propagandy, kterým naznačuje, že se upřímně zajímá o lidská práva," uvedla Thomasová-Greenfieldová.

UNHRC tvoří 47 členských zemí, přičemž o složení rozhoduje VS OSN. Rusko je aktuálně ve druhém roce tříletého členství v orgánu se sídlem v Ženevě, píše Reuters. Rada ve středu jmenovala tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  USA,  válka na Ukrajině,  Rusko,  OSN (Organizace spojených národů),  Vladimír Putin,  Joe Biden