Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rakouský prezident Van der Bellen podle průzkumu obhájí v říjnu mandát

Alexander Van der Bellen
Alexander Van der Bellen
Foto: Wikimedia Commons

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v říjnových volbách pravděpodobně obhájí svůj mandát. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Unique Research, který zveřejnil časopis Profil. Současná hlava státu by podle něj získala 66 procent hlasů. První kolo prezidentských voleb se bude v Rakousku konat 9. října.

Na druhém místě se za Van der Bellenem, který je v čele státu od roku 2017, umístil v průzkumu kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Walter Rosenkranz. Podpořilo jej ovšem jen 13 procent dotázaných. V daném případě by současná hlava státu zvítězila už v prvním kole hlasování. Další možní kandidáti získali v průzkumu šest a méně procent hlasů.

FPÖ je označována jako populistická až krajně pravicová strana. S jejím kandidátem Norbertem Hoferem se bývalý člen strany Zelených Van der Bellen utkal už v druhém kole prezidentských voleb v roce 2016.

"Současný prezident Alexander Van der Bellen by musel ve volební kampani udělat velmi hrubé chyby, aby tyto volby prohrál," uvedl zástupce agentury Unique Research Peter Hajek.

K volbám se podle průzkumu "zcela jistě" chystá 58 procent obyvatel Rakouska.

Témata:  Alexander Van der Bellen Rakousko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí příští týden: Teploty budou skákat o desítky stupňů

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Polsko-Běloruská hranice

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.