Rakušan připomněl, že Česko ze zemí Evropské unie přijalo nejvíc běženců na počet obyvatel. V současnosti podle něj ukrajinská populace tvoří v ČR 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355.000 až 390.000 lidí. Uprchlíci z Ukrajiny obdrželi od únorového začátku ruské invaze přes 460.000 víz dočasné ochrany.
"Kapacity nějakého kvalitního ubytování v České republice, které jsme byli schopni poskytnout, a kapacity sociálního i zdravotnického systému hraničí se svými limity," řekl ministr. Česko by podle něj mohlo přijmout zhruba desetitisíce dalších příchozích. "Ale rozhodně ne vysoké statisíce a rozhodně ne v té kvalitě, v jaké jsme byli schopni v tomto roce pomoc poskytnout," dodal Rakušan.
Ruské útoky na infrastrukturu vedou k tomu, že mnoho Ukrajinců nebude mít v zimě elektřinu, plyn či teplou vodu. V tu chvíli bude podle Rakušana EU muset reagovat jako celek. "Jako předsednická země řešíme přípravy na evropské úrovni spolu s komisí, mapujeme kapacity jednotlivých členských států. Jako Česká republika připravujeme krizový scénář nouzového typu ubytování, protože jiný typ ubytování už v České republice k dispozici nebude," poznamenal vicepremiér.
Česko je zároveň připraveno pomáhat vnitřně vysídleným občanům Ukrajiny a firmy jsou schopny rychle a efektivně se podílet na obnově infrastruktury v zemi, řekl Rakušan.
Podle ministra Česko aktuálně nečelí žádné velké vlně uprchlíků z Ukrajiny. Žádný z krajů nečelí přetlaku. Pokud by ale přišla další vlna, fungování systému by se muselo změnit. "Musela by být nějaká tři centrální místa, na která by případní uprchlíci přicházeli, a z těchto míst by byli koordinovaně posíláni do jednotlivých krajských center s nějakou 'umístěnkou'," popsal ministr.
