Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne "brzy, dá-li Bůh", uvedla agentura Reuters.
Turecko v neděli provedlo nálety na cíle v severním Iráku a Sýrii proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících (PKK). Erdogan poté v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii, a dnes dodal, že by mohla začít již brzy. "Už před několika dny jsme se na teroristy vrhli s našimi letadly, děly a zbraněmi. Dá-li Bůh, brzy je zlikvidujeme našimi vojáky, zbraněmi a tanky," uvedl.
"Naléhali jsme na Turecko, aby takové operace neprovádělo. Stejně tak jsme naléhali na naše syrské partnery, aby neútočili ani neeskalovali situaci," řekla Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev podle agentury RIA Novosti uvedl, že Turecko by mělo "projevit určitou zdrženlivost, a zabránit tak eskalaci napětí nejen v severních a severovýchodních regionech Sýrie, ale na celém území". Turecko podle něj o svých úderech v Sýrii a Iráku Rusko v předstihu neinformovalo.
"Doufáme, že se nám podaří přesvědčit naše turecké partnery, aby upustili od použití nadměrné síly na syrském území," dodal Lavrenťjev s tím, že Rusko bude spolupracovat se zúčastněnými stranami na nalezení mírového řešení včetně řešení "kurdské otázky". Zmocněnec podle agentury TASS také řekl, že stažení amerického kontingentu ze severovýchodní Sýrie by přispělo ke "stabilizaci" situace.
Turecko oznámilo, že při nedělních leteckých útocích na severu Sýrie a Iráku zničilo 89 cílů napojených na zakázanou PKK a kurdskou milici YPG. Údery byly reakcí Ankary na teroristický útok v Istanbulu z předminulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové podíl na atentátu odmítají.
Kurdská strana PKK vede od roku 1984 ozbrojené povstání proti tureckému státu. Skupina je v Turecku, Evropě a Spojených státech považována za teroristickou organizaci. Kurdské milice YPG působí v Sýrii. V minulosti dostaly vojenskou podporu USA a dalších západních zemí, protože bojovaly proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ankara je však považuje za součást PKK a tedy rovněž za teroristickou skupinu.
